Je to vlastně skvělá prověrka kvality vztahu. Lidé, kteří spolu kdysi začali žít, protože se jeden druhému líbili, se proměnili. A už se jeden druhému až tak moc nelíbí. Nebo vůbec. Nebo to takto vnímá jen jeden z nich, zatímco druhý nechápe, o čem je řeč. Nebo o tom vůbec není řeč a zůstává jen nevyjasněné nepříjemno. Případů, kdy muži přestane jeho žena připadat přitažlivá, je však hodně, jen jde o jev, o kterém se moc nemluví. Častěji se píše o případech, kdy o sebe přestávají dbát muži. Tedy starší muži. O případech párů tvořených aktivními, dobře vypadajícími seniorkami, které vyrážejí na výlety a za  kulturou a jejich protějšky, které se změnily v pupkaté bručouny, kteří necítí potřebu se pěkně oblékat, cvičit, zdravě jíst, natož ještě někam chodit. Jenže je hodně případů opačných.

„Ženy často říkají, že starší muži o sebe nepečují, nazývají nás mnohdy nudnými smradlavými dědky, jenže já mám opačnou zkušenost,“ říká šestašedesátiletý Roman a pokračuje: „Moje žena po padesátce začala přibírat. Vždy byla spíše plnější postavy a mě se to líbilo. Nemám rád vychrtlé ženy, které zobou zrní. Nicméně to, co manželka začala provádět, bylo moc. Nosila si domů zákusky, obložené chlebíčky, pila sladké limonády. Večer u televize každý den spořádala velký balík brambůrků. Za pár let se neuvěřitelně změnila. Otekly jí nohy, začala mít zdravotní problémy. Praktický lékař, ke kterému chodíme a je náš kamarád, jí řekl, že by měla zhubnout, že její problémy jednoznačně způsobilo přejídání. Už není náš kamarád. Žena si našla jiného lékaře a mě zakazuje se s ním přátelit, protože je prý hulvát. Vím, zní to jako legrace, ale já opravdu časem dospěl k závěru, že mi moje vlastní manželka začíná vadit. Nemohl jsem se na tu horu sádla dívat. Kdykoli jsem o tom začal mluvit, urazila se. Řekla, ať se podívám na sebe, že je to normální, že lidi s přibývajícím věkem stárnou. Jistě, mám břicho, který chlap ho nemá. Ale jezdím na kole, chodím hodně pěšky, nemám nadváhu. Všímal jsem si, že se po manželce  dívali lidé, když nastupovala do tramvaje a prostě jí to nešlo. Už se nebyla schopná ani dostat na schody, jak byla tlustá. Nejvíc mi vadilo, jak neustále funěla.“

Romanovo vyprávění nemá šťastný konec. Časté hádky a odmítání jeho ženy na svém životním stylu cokoli změnit, ho unavily. Shodou okolností se na jednom ze svých výletů seznámil s kamarádkou svých známých. Čím dál častěji s ní jezdil na kole, chodili na výšlapy. „Pak jsem vždy přišel domů, Ivana tam seděla s tím pytlíkem brambůrků, měla navařeno, divila se, proč nemám hlad, koukala na televizi,“ říká. Rozešli se. Jejich děti ho za to odsoudily, nebyly schopny pochopit, že proměnu své ženy nedokázal přijmout. „To nebylo, že bych ji opustil ve zlém, ale  já už se  prostě na ni nemohl dívat,“ říká Roman.

Britští psychologové prováděli řadu studií, které mapovaly proměny způsobu stravování v různých etapách života. Došli k závěru, že většina žen, které žijí ve vztahu, jsou silnější, než ty, které žijí samy. Dlouholeté manželství způsobuje u řady žen, že přiberou. Mnohé i výrazně. Na jedné straně to způsobuje fakt, že více vaří, často  jedí nezdravá, tučná jídla stejně jako jejich partneři. Mnohdy za tím stojí i skutečnost, že ženy ztrácejí motivaci o sebe dbát.

„Po dvaceti letech manželství jsem si uvědomila, že oba chodíme doma ve starých teplákách, vytahaných tričkách a když nejdu ven, už se ani nelíčím. Najednou jako by mi můj muž nestál za to, abych se pro něj dělala hezká, když jemu je jedno jak vypadá. Choval se stejně jako já. Když mi pak řekl, že bych se sebou měla něco dělat, protože jsem příšerně ztloustla, koukala jsem na něj jako opařená. Vždyť on  také ztloustnul. Tak to je přece normální, že v padesáti nevypadám jako ve třiceti. Urazil mě,“ říká dvaapadesátiletá Monika. Zároveň přiznává, že slova jejího muže pro ni nebyla motivací, aby začala cvičit a zdravě jíst. Naopak. „Ať se podívá na sebe, ať se změní on, pak se  změním i já,“ říká.

„Ženy v dlouholetých vztazích velmi často přestanou vnímat své tloustnutí jako problém, protože si to oddůvodňují tím, že jejich partner přece za ten čas přibral také. Mnohdy nemají motivaci se měnit, muži jim nevěnují pozornost a ženy si říkají: proč bychom se měly namáhat,“ uvedl Lee Smith, který vedl výzkum stravovacích návyků v souvislosti s dlouholetými partnerstvími.

Velmi často také partnerům žen, které výrazně přibraly, vadí to, jak je vnímá okolí. Obézní lidé jsou často terčem úsměšků, jsou v centru pozornosti. Jestliže se muž má vedle takové ženy pohybovat ve společnosti, velmi často mu to časem začne být napříjemné. 

„Mnozí lidé si neuvědomují, že v průběhu let, ve vyšším věku, se vlastnosti, které mají, zvýrazňují. Jestliže někdo byl aktivní sportovec a dbal na svou životosprávu, je velmi pravděpodobné, že si takový životní styl uchová i ve vyšším věku. Kdo rád jedl, nebyl pohybově aktivní a měl sklony k příbírání, velmi pravděpodobně takový bude i ve stáří a jeho váha půjde ještě víc nahoru,“ uvedla psychiatrička Tamara Tošnerová. Jinými slovy, muž, který si vzal atraktivní ženu plných tvarů, která ráda peče, vaří a jí, může počítat s tím, že ve vyšším věku nebude vysportovaná atletka trávící víkendy během po horách.

Jako v jiných oblastech života ovšem jde o to, že existuje něco, čemu se říká zlatá střední cesta. Faktem je, že některé dámy nechaly své tvary rozvinout do velikostí, které nemusí každému mužskému oku lichotit. A pokud si to odmítají přiznat nebo nechtějí zvážit názor svých partnerů, je to problém.

Každopádně případy, kdy o sebe žena přestane dbát a stane se obézní jen proto, že ráda jí a nehýbe se, trápí mnoho mužů.