Moji přátelé, ano dnes mám svůj den, kdy na mě dolehla nějaká tesknota, smutek, melancholie, uvědomnění si neúprosnosti našeho pozemského času, smutek nad tím vším, s kolika kamarády, známými i milovanými jsem se už loučila. Teskný občas živote, ty nám ale dáváš často zabrat. Jenže co s tím? 

Ano máme své děti, přátele, známé, máme své pohodlí, máme své zájmy, ale přece jen, to na nás, tedy na mě, určitě občas padne. A tak se zamýšlím nad naším životem, tedy spíše nad svým, i když je to všeobecné. Co je náš život? Je to jen pára, která se na chvilku ukazuje a potom zmizí. 

Ach ano, takové myšlenky mě dnes napadly, ale zkusila jsem je zahnat. A víte čím? Sáhla jsem v ledničce po hezké lahvi a na ní je nápis Jubilejná Slivka. Podívala jsem se blíž a ejhle, vyrobena v Liptovském Mikuláši. Nalila jsem si paňáčka, na Moravě, která je blízká mému srdci , říkají vochtlík. Na Slovensku, které mám také moc ráda, ani nevím, jak se říká - asi na zdravie. U nás je to štamprdle /asi Sudety/ nebo paňák. A je moc dobrá ta Jubilejní Slivka a byla i výborná Jubilejná Hruška. 

Pod vlivem výborné Slivky píši nyní impulzivně, ale i bez vlivu, bych mohla žít ve všech částech naší vlasti. Ano, myslím, že i když jsme rozděleni, přesto k sobě máme velmi blízko.

Mezi mými úvahami, nastalo uklízení , vyčistila jsem jedno okno v kuchyni, uvařila jsem, domnívám se ,výborné rizoto s domácí vepřovkou a omylem jsem přidala dva sáčky zmražených bílých hřibů (chtěla jsem dát  smíšené houby). No chuť i s přidanou sojovkou vynikající! (podle mých čichových a chuťových buněk).

A jdu hledat fotky z Liptovského Mikuláše a okolí ,neboť tam bylo neskutečně krásně. Bylo to v červnu v roce 2016 - ubytováni jsme byli v hotelu Avena v Liptovském Jánu. Počasí nám přálo, výlety po okolí nezapomenutelné. Ať lodí po Liptovské Maře, či výlet do Liptovského Mikuláše, či Štrbského Plesa. Také výlet na Chopok byl nezapomenutelný. Když jsme lanovkou dojeli nahoru, strhla se bílá vánice, na krok nebylo vidět. A za chvíli opět zářilo slunce. Také jsme se plavili na pltích. Pěkně začalo pršet, mě připadalo, že pltíme pod vodou, mokro  zespoda, zezhora. V Liptovském Jánu v parku je takové termální jezírko, tam se koupou i v zimě. Byly to opravdu nezapomenutelné dny.

Ano přátelé, dnes mám svůj den, přemítám, jaký je život. A na co si lidé jednou vzpomenou v souvislosti s námi? Věřím, že každý z nás, více, či méně učený, obdařený různým druhem nadání, tvoří malý schůdek k dalšímu pokračování na téhle zemi. 

Jdu si nalít vochtlík, panáčka, či stopečku - na zdraví přátelé  ♥♥♥.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
29 komentářů
Soňa Prachfeldová
Maruško, Jarko velké díky za komentiky.
Marie Měchurová
Na pobyty na Slovensku si vždycky ráda připomenu, je to přece náš druhý domov a krajina je tam přímo kouzelná. Hezké čtení i fotky, přestože jsou hodně barevné, ale to nevadí, aspoň jsou veselejší.
Jaroslava Handlová
Soňo, leden se pomalu blíží ke konci a Tvůj splín rychle zmizí. Máš krásné vzpomínky a jsem ráda, že jsi je oživila v mnohých z nás. Nezapomenu na pohledy na majestátné štíty, plavbu na pltích po Dunajci a mnoho dalšího... Záběry hezké, ale ta brčálová zeleň mi také trochu vadila - ale to už jsi vysvětlila v 19:52 hod., takže Tě plně chápu. Ráda bych si s Tebou přiťukla na zdraví živě, opravdově. Ale, když to nejde, tak aspoň v tuto noční dobu pozvedávám číši Ájurvédského horkého nápoje Amalaki - to je také na zdraví ♥♥♥
Soňa Prachfeldová
Děkuji vám moc.
Jitka Mošovská
Soňo, připomněla jsi mne pobyt v Tatranské Lomnici s našima děvčaty z Ička, bylo to v roce 2017. Bylo to moc fajn.
Jana Šenbergerová
Soňa impulzivní, barvy intenzivní. I když zrovna teď nikterak nestrádám, živě si vybavuji chvíle ne nepodobné tvým. Radosti a smutky se střídají jako noc a den, jen v jiných intervalech. Teď už je na panáčka pozdě, ale až si dáme zítra spišskou Hrušku, určitě si na tebe vzpomenu a připiju na lepší časy. Ty naštěstí vždycky po těch špatných přijdou. ♥♥
Soňa Prachfeldová
Děkuji za další milé příspěvky, ano uznávám, že to jsou ostré barvy, tehdy jsem začala s Canon a dala živé barvy, je to živé až moc. Fotky jen dokreslují milé dny na Slovensku, už tam vojákoval i můj syn v Kežmaroku, jezdíme , nebo jezdili jsme nejméně 1x ročně a doufám, že zase budeme moci vyrazit. Dnes asi bych autem to už nedala, ale klidně s nějakým zájezdem bych opět vyrazila. Kultura, příroda, termální voda, vše úžasné.
Marie Faldynová
Na Slovensku jsem byla naposledy za svobodna, každý rok některé hory, stačila Malá Fatra a byla jsem šťastná, ale dneska bych se už nikam nevyškrábala. Jdu dopít vaječňák, nikdo to za mě neudělá :-))
Eva Mužíková
Ale Soni, hoď smutek za hlavu, těš se z přítomnosti... vždy se něco co potěší dá najít i v této těžké době....
Anna Čípová
Soni, každý má občas den "Blbec". Dělání, dělání, všechny smutky zahání. A máš-li smutek na duši, svěř se tetě Miluši /rubrika z Mladého světa/. Dík, že jsi nezvolila Miluši, ale naše íčko. Soni, přeji krásné dny.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše