Každý den se kochám zimními snímky v rubrice Foto dne. Zaváté chaloupky, nekonečné bílé pláně, třpytivé krystaly vloček i melancholické podvečery navozují atmosféru čistoty a jímavé krásy.
V této době stejně jako ostatní musím i já odolat touze brodit se sněhovými závějemi, sevřít do dlaně mrznoucí hroudu a vložit ji do úst.
Našlapovat ztichlými pěšinami a vnímat stopy neviditelných obyvatel lesa. Cítit, jak se na řasy snáší poprašek z větví, na nichž skotačí veverka.
V ozvěně tušit dětský smích a v duši pokoru z neuchopitelnosti vesmíru.
Naskakuje vzpomínka na dřevěné sáňky i první lyže, stromečkování do kopce, svištění sjezdovkou i tváře zrudlé mrazem.
Nejde zapomenout na každoroční běžkování na Vysočině, čtyřicet let ve stopě na Devět skal, Sněžné, Herálec, Tři Studně, Medlov, Sykovec, Rokytno, Fryšavu.
Vesnička Kadov s bylinným likérem a silvestrovským srazem lyžařů v historické výstroji, nejvýše položená Studnice s neodolatelným zmrzlinovým pohárem horká láska a kobaltově modrým obrazem Františka Emlera, který jsme si pak darovali k rubínové svatbě.
Milované Nové Město na Moravě s plejádou kumštýřů a mistrů bílého sportu.
Zlatá lyže, kam jsme se občas připletli, pak Vysočina Aréna nejen pro biatlonové krásky.
Naše patriotské artisky tam zanechaly stopy křížem kráž, jak jsme se potkávali s dalšími běžkaři, co při setkání pozdraví a dají tip na prima hospůdku.
Zůstaly tam naše výstupy i pády, ztraceny rukavice i rovnátka, nalezena přátelství.
A ještě předtím zimy s navátými cestami, kluzišťátky v činžovních vnitroblocích, zimy, které jsme přežili v teplácích a v gumácích, v nichž byly vloženy kotníčkové bačkory.
Naše sportovní úbory rychle zmrzly a pěkně křupaly. Nezatíženi batohy s mobily a svačinkou jsme se ve svahu mohli smýkat až do tmy a pak sušit chrastící gatě doma nad kamny a usrkávat horký čaj.
Vzpomínám na několik zimních prázdnin u babičky, které svým prvním fotoaparátem zaznamenal můj mladičký strýček Mirek.
Domeček byl ztracen v bílé peřině, do světa vedla úzká pěšina mezi vysokými sněhovými hradbami. A přece v tom miniaturním království paní Zimy bylo tolik úsměvů!
Maminka v poděděném králičím kožichu, bráškové a sestřička s nekonečnou koulovanou.
A tatínek, který v opuštěném pražském bytě psal teskné verše o domě, kde již týden nepřebývá láska. Mezi vzpomínkami je i telegram, jímž přivolával svou mírumilovnou choť, když se mu nedařilo zažehnout oheň v kamínkách značky Petra.
A tak se musel zahřát na bruslích, na nichž stával do pozdního věku.
Prohlížím fotografie přítomné i minulé.
Právě se za oknem zlehýnka snáší sníh…skutečnost nebo sen?
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Redakce
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
