Zima. Jak pěkné roční období. Ovšem pokud je to zima se vším všudy. Krásně bílý pod nohama křupající sníh. Koukám na krásné snímky zasněžené přírody a vzpomínám na své dětství, kdy jsme do školy chodili po nádherně bílé, sněhové peřině.
Užívali jsme si každou chvíli, koulovačky, sáňkování, odlamovali jsme krásně stříbrné rampouchy, které jsme pocucávali, obdivovali jsme nádhernou mrazivou malbu na oknech i výkladních skříních. Užívali jsme si uhelné prázdniny. Dnes je mi smutno při pohledu na šedivé město a ještě k tomu omezený stav, který nás trápí už dost dlouho. A tak se stalo, že jsem se jednou ráno probudila a rozhodnutí bylo na světě. A protože u mne od rozhodnutí ke skutku není daleko, bylo mi to hned jasné.
Jelikož mne lákají výšky a v létě jsem si vyzkoušela pilotování malého sportovního letadla, chtěla jsem si vše prohlédnout z ptačí perspektivy v zimním oddobí. Samozřejmě i trochu zopakovat řízení letadla, po kterém se mi zastesklo.
Vyhledala jsem kontakt na mou poslední instruktorku Karin, spojila se s ní a vše domluvila. Bohužel počasí se nedá naplánovat, a tak jsme musely tři termíny zrušit. Konečně nastal den „D“. V prázdém vlaku jsem dojela do Mošnova a vydala se na setkání. Celkem mne překvapilo, kolik dopravních letadel měli v Mošnově zaparkovaných. Jsem zvyklá na prázdné letiště, ale rozhodně to nebylo na závadu, aspoň bylo letiště hezčí.
Došla jsem k budově, kde jsme měli s Karin sraz. Viděla jsem připravené malé a opět červené sportovní letadlo, a tak jsem s Karin rázně vykročila ke stroji. Usadila jsem se, zapnula pásy, které mne omezovaly při fotografování, protože jsem se potřebovala předklonit aspoň 30 cm dopředu, abych se dostala k malému asi 10x13 cm velkému okénku. Navíc krásně svítilo sluníčko a na displeji fotoaparátu nebylo absolutně nic vidět. Takže jsem věděla, že budu muset fotit a vlastně ani nevím, co. Jenom jsem věděla, že se budu snažit natáčet aparát tam, kde snad bude to, co budu chtít. Znala jsem to z předchozích letů, a tak jsem věděla, že to bude jako sázka do loterie a velké překvapení, co vytvořím.
Karin se posadila vedle mne, předala mi sluchátka, spojila se s věží pro informace o povolení letu a kam máme namířeno. Sotva jsme vzlétli, předala mi Karin řízení, abych si vše osvěžila. „Zatočit doprava, vyrovnat, doleva, vyrovnat, dolů a nahoru, vyrovnat.“ Byla spokojená, a tak mi ukázala, kterým směrem se mám držet. Tentokrát to s námi dost házelo, takže jsem musela knipl držet pevněji. Když jsme se dostaly nad Beskydy, předala jsem řízení zpět Karin s tím, že už to nechám na ní a budu se věnovat focení. Mezitím jsme si povídaly, a tak už jsem si domluvila další místo, které bych si ráda prohlédla a nafotila. Ale nechci předbíhat.
Pohled z letadla byl nádherný a přála bych ho každému. Sledovat shora Štramberk, vodní nádrž Šance, Hukvaldy, věž Dolu Pasov, Javorník, Velký Javorník, Lysá hora, Pustevny, Radhošť…, co vám budu povídat. Nechám za sebe mluvit snímky.
Cestou jsme viděli hodně výletníků, kteří šli na Lysou Horu i Pustevny, ale ty se mi bohužel nepodařilo nafotit.
Vím, že jít krásně zasněženou přírodou je nádherné, ale vidět to z ptačí perspektivy je také nádhera a pro mne opět jeden z dalších nezapomenutelných zážitků, které zůstanou navždy a nikdo mi je nevezme. Snad i vás potěší pár snímků, které jsem nafotila „naslepo“ a o které se chci s vámi podělit.
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Zase se sejdem. Mám na mysli nejen letošní Vánoce, ale i mnoho…
Do penze jsem odcházela se spoustou plánů. Bylo to stejné, jako…
Redakce
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
