Když se narodíme, pořád něco chceme. Chceme jíst, chceme čistou plenku, chceme se pochovat. Prostě pořád něco chceme, a když to hned nedostaneme, tak si to vymáháme křikem a vztekáním. Pokud máme hodné rodiče, tak hned přiběhnou a přání nám plní
No, a pak nám to dožadování se všeho někdy i zůstane. Pokud všechno dostáváme, tak jsme spokojení a vůbec nám nevadí, že naši rodiče už dávno spokojení nejsou.
Nejhorší je puberta. To už jsme opravdu rozežraní Když nedostaneme, co chceme, jsme drzí a někdy i sprostí na svoje hodné rodiče. Jsme hodně nespokojení.
Někdo ze své puberty vyroste a konečně dostane rozum a začne si uvědomovat , že když něco chceme, musíme něco dát. Prostě z nás vyrostou lidé slušní. Někoho ale puberta nepoučí, a pokud mu rodiče už nemají co dát, berou si to sami. Někteří se dokonce neštítí přepadat ostatní lidi a vzít jim to poslední.
Pokud toto chování přeroste svoji míru, pak je musí slušní lidé zastavit a dočasně i odstavit a čeká se, jestli se tato individua změní.
Někomu ale všechno vychází i po pubertě. To jsou ti prezenti lstiví. Podrazama, nebo někdy i líbezným falešným úsměvem a pokřiveným chováním získávají zase to, co chtějí, i když to vlastně nepotřebují. Lezou druhým přes hlavy a mýlíme se, jestli si myslíme, že to lezení zastaví. Už se nebojí ničeho, jsou mazaní a nedají se chytit. Těm, co takové chování neznají, těm se vysmívají. Oni jsou mazanější, a když jim to vychází, je to pohroma. Začínají si totiž myslet, že jsou nadlidi a těmi slušnými začínají opovrhovat. Chtějí už všechno.
Něco ze svého sice těm ostatním utrousí, aby se neřeklo, a hromadí a hromadí. Hromadí peníze, za které se dá koupit veškerý luxus. Mají radost a jsou už opravdu nenažraní.
Ti slušní, i když chytřejší, jim v tom neumějí zabránit a jenom se smutně dívají ze svých chatrčí na jejich luxusní vily. Když ti šmejdi už skoro všechno vlastní, chtějí mít moc. Moc nad těmi ostatními, kteří jim vlastně slouží. Říkají lži, aby je udrželi v pokoře.
Jenže každá pohádka, i když pravdivá, musí mít přece dobrý konec. Ti hodní, pracovití a slušní toho začnou mít opravdu dost a užvaněného , lstivého hajzlíka se zbaví.
No a to je konec pohádky.
Pošlete odkaz na tento článek
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %