Tak si myslím, že každý člověk má svoji hranici, do které vydrží velkou nepohodu. Já teď budu psát pouze za sebe, aby někdo nemyslel, že se to týká jeho, protože on má svoji hranici třeba úplně jinou.

Myslím, že ta hranice, o které mluvím, se málo týká těch, co mají chaloupku se zahrádkou a velký prostor přírody za  ní, kam se mohou jít projít. Mohou se také realizovat uvnitř chaloupky, nebo se už začít rýpat na zahrádce. V podstatě jim toho chybí málo. Pokud žijí v rodinách, tak jim nechybí ani to mluvené slovo  a ani přátelství není nedostatek.

Moje hranice snesitelnosti už je překročená a začínám mít dojem, že se psychicky zhroutím. V podstatě mě udržuje v normálu pouze pejsek a jídlo. To druhé pro mne dobré není, ale říká se, že to jídlo obaluje nervy.

Bydlím v malém městečku a lidi se tady opravdu houfně nerojí, natož v této době. Jdu tedy s  pejskem na procházku a opravdu nikoho, s kým by bylo možné prohodit pár slov, nepotkám, i když by se hovor určitě stočil na stejné téma. Je to možná dobré jenom proto, že nemusím nosit ten odporný respirátor. Nevím jak vy, ale já se v něm opravdu dusím, a když v něm musím jít jednou za čas nakoupit, tak u pokladny už jdou na mě mdloby.

Na televizi už se koukat nedá vůbec, protože na  ty neustále opakované programy se už dívat pořád dokola nedá, natož na ty stupidní reklamy, kde i naši přední herci ze sebe dělají blby.

Tak a teď o té mojí záchraně. Začala jsem znovu studovat knihy s tématikou, která možná mnohé prozrazuje. Jednou z nich je "Tajemství plánu vašeho života." Odkud kam a proč od autora bestsellerů Ruedigera Schacke. No, prostě kniha je to chytrá a mně opravdu dala různá poznání. Docela mě to uklidnilo. No, nebudu to protahovat, ani psát moudré výňatky z knihy a doufám, že se nebudete dívit a dokonce se smát. Dozvěděla jsem se totiž, že od vesmíru můžeme dostat všechno a že se to opravdu splní. Nesmíme mít ale pochybnosti. Nedá se ale říkat :"já bych chtěla a dej mi.. ", ale myslet si, že nás to už potkalo.

A mě napadlo to nejdůležitější přání, napsala jsem si ho na papír a nalepila na zeď a denně si ho budu opakovat, dokud se nesplní. Tak hlavu vzhůru a neklesat na mysli. 

To přání je v záhlaví článku. Koukám, že napsané to moc hezky není, ale snad to nevadí účelu.