Z každého maléru se dá vybudovat groteska :) Nejvíc se bavíme, když si vzpomeneme, jak jsme tenkrát zmokli, osolili čaj nebo si spletli číslo tramvaje. V tu chvíli nám to vtipné nepřijde, ale s odstupem času už se tomu zasmějeme. Někdy :)

:-) :-) Jsem spíš na kočky, kynologii obhlížím jen zpovzdálí, ale člověk jako druh psa? Nějak se neorientuji, asi pro dlouhé vedení... A to znáte? "Byl jednou jeden jezevčík, ten byl tak strašně dlouhý,/ že nevěděl, kdy ocásek tlumočí jeho touhy./ A proto jednou, ačkoliv měl v očích stesk a žal,/ vrtěl se jeho ocásek dřívějším štěstím dál./"

Když mám Den blbec, tak mi doma říkají "Ty už raději dnes na nic nešahej, už jsi toho zničila dost..."

Jde o to, kdy Den blbec kvalifikujeme - jestli už při jeho průběhu (a máme z toho mindráky), nebo až po něm, kdy ho hodnotíme dodatečně.

Když ho přežijeme, tak je to dobré. Nesmíme DB dovolit , aby námi manipuloval. Tím ho naštveme a odpochoduje.

Ano, dny blbci existují, ale také záleží, jak s nimi kdo umí naložit (jak zde někteří správně píší) – jak je obrátit ve svůj prospěch. Když na vás ale spadne panel při vašem slavnostním přestřižení pásky u předávání sídliště, tak s tím už vy nic neuděláte. K dalšímu použití z toho aktu se podaří zachránit jen ty nůžky, ale může to být šťastný den pro vaše příbuzné, tak spořte a hromaďte majetek a nedělejte dluhy, aby ten váš nešťastný den někdo proměnil ve svůj šťastný, aby bylo po vás co dědit. :) Ale mám opravdu pár příkladů i ze svého života, kdy jsem narazil na Den Blbce a já to pak překonal a ukázalo se, že to tak blbý den vůbec nebyl, že aby mne mohly potkat další šťastné dny, tak ten den blbec musel přerušit něco, co já jsem považoval za dobré, protože jsem nevěděl, že mohou být dny ještě lepší – přímo skvělejší. Zamiloval jsem se platonicky do dívky a ona si našla jednoho blbého dne jiného a vzali se. Už jsem si hledal místo ve Vltavě, kde se utopím, aby tam nebylo moc hluboko, pak jsem se pohádal s rodiči, že prý nemám truchlit a pořád sedět jen doma a protože jsem se chtěl podívat na hokej a ne se u něj hádat s rodiči, tak jsem si vzal k ségře na noční směnu malinkou televizi a tam na mne vykoukla za stolem tak krásná a usměvavá holka, která tam pracovala teprve týden, že z toho byla velká láska na první pohled. Mám ji pořád doma. S tou jsem tehdy pak tak pořád randil a bylo mi s ní tak krásně, že jsem se dokonce postavil proti komunistickému šéfovi, který nás všechny v práci šikanoval, tak jsem se cítil vedle ní - jako lev. Ten šéf na mne uvalil kárné řízení a chystal se mne vyhodit, já ho ale předběhl, dal výpověď dohodou z práce, kterou jsem měl ale moc rád – další den blbec v řadě. Ale pak jsem si našel za pomoci přátel jiné zaměstnání, kde jsem se vypracoval na většího šéfa, než byl on. Ano, máte pravdu i Vy, kteří tvrdíte, že z každého blbého dne lze udělat i novou příležitost. Že tedy platí, co napsal Friedrich Nietzsche „Co tě nezabije, to tě posílí.“ Ale kdo to může v tu chvíli tušit, když například ten Den Blbec udeří v převlečení za tatrovku a rozloží vás z vedlejší ulice skoro na prvočinitele, že vaše „puzzle“ bude dávat dohromady i sexy sestřička, která vás bude učit i znovu chodit. Krásná, že vám ji budou kamarádi závidět nejen pro její krásu, ale i ušlechtilou povahu, kterou známe už jen z pohádek a s kterou budete pak učit chodit i tři vaše děti a budete se mít rádi i po čtyřiceti letech. Jo – i takové dny jsou, tak se z těch DB dopředu hned nepodělejte a nic nevzdávejte, nikomu neubližujte a pracujte na sobě a koukejte se pořádně kolem sebe, kde na vás čeká ta změna k lepšímu z toho srabu. A i zázraky a dokonce i přátelé se pak postaví někdy na vaši stranu, když Bůh bude zase dělat, že má jiné starosti a koukat se zase jinam, než má. :) https://www.youtube.com/watch?v=C65TN8j5OIE

Každý si ten svůj nevyvedený den nazývá jinak. Já souhlasím s Dnem Blbcem, občas se u mě taky zastaví. Ale snažím se ho optimismem a dobrou náladou vyštvat. Tomáši, hezky napsané. Pobavil jste mě.

Přestože za sebe jsem pevně přesvědčená, že nic není náhoda, ale na všem zapracujeme sami svými činy nejen současnými, ale i minulými (a ta minulost může být hodně vzdálená), tak jsem se při čtení článku pobavila. Sepsal jste to hezky, nejeden z nás podobné dny zažívá. Důležité je, jak se k nim postavíme. Vyhmátneme-li podstatu takového dne, většinou pro nás bývá spíše přínosem než ztrátou.

Jo Dny Blbci existují a vyčkávají až přijde jejich chvíle. Veselý článek........

Jo a kopačky od Máni by možná přišly stejně, ale když to chcete svádět na den blbec?