Ztrácí se mi slova
Ilustrační foto: pixabay.com

Nevím, jestli také zažíváte, že se vám ztrácí slova. Já ano. Možná je to nedostatek komunikace, protože přestávám slova, když je nemám komu věnovat, používat. Začínám trpět samomluvou, nebo mluvím na pejska. Pejskovi je úplně jedno, že mě slova opouští, protože přece jenom všemu nerozumí.

Mluvit sama se sebou je děsné, hlavně tehdy, když se musím poslouchat. Někdy jsou to hrozné bláboly. Mluvím na svoje bačkory, na rádio, na různá jídla při jejich přípravě. Když se ale zaslechnu, opravdu se vyděsím. Já se totiž úplně přestávám kontrolovat a někdy hovořím nevybíravě, až neslušně.

Doufám jenom, až budu mít možnost komunikovat s lidmi, že se moc neleknou.. Ale bůhví, kdy to bude, tak si s tím hlavu nedělám. Když náhodou příjde listonoška a na něco se zeptá, tak docela dlouho přemýšlím o odpovědi. Doufám, že nezapomenu i to, jak se jmenuji.

Když jdu nakoupit, tak se v obchodě těžko vyjadřuji, co  vlastně chci. Nejhorší je to v  řeznictví. Nemůžu si vůbec vzpomenout na krkovičku, bůček, přední, zadní hovězí, kuřecí maso, atd. Snažím se to  vyjádřit jinak. Třeba říkám : "Víte, to maso, jak se z něho dělají řízky, guláš atd." Na špekáčky, šunku, tlačenku, raději ukazuji prstem. Když mi prodavačka prozradí cenu, ptám se třikrát, co říká,protože jak na mě někdo mluví v té masce, tak ho strašně špatně slyším a je to ještě horší, když už špatně slyším i normálně. Ještě, že nechodím nakupovat často.

No, nevím, jak to s námi bude, až vylezeme ven z té izolace.

Teď, jak jste si určitě všimli, mluvím o těch, co žijí sami.  V rodině ta komunikace tolik nevázne. Nesmíte ale začít mít ponorkovou nemoc, protože také pak se vaše mluva hodně změní..

Když mluvím s kamarádkou telefonem, je to hodně těžké, protože nemohu nahradit slova gestikulací. Jak jí mám potom ta zapomenutá slova přiblížit? Na závěr hovoru jsem strašně vzteklá, protože jsem se vlastně nic nedozvěděla. Je hrozné, že člověk přestává mít zážitky a dokáže se bavit už jenom o blbostech a jenom proto, aby mluvil. S  kamarádkou hovory už opravdu zkracujeme na to: " Jak se máš a co je nového? Odpovídá mi:" Mám se stejně a nového není nic". Pak je dlouhé ticho, až jedna z nás řekne :" Tak ahoj"

Už jste někdy hovořili se zrcadlem ? Tak to je nejhorší hovor, jaký je možný. :" Ty vlasy máš nějaké rozježené a zuby trochu zažloutlé. Co pleť ? No , potřebovala by nějaký dobrý krém a zase máš holka jednu vrásku navíc." Když  mě  zrcadlo kriticky zhodnotí, tak vím, že další otázka je zbytečná, protože v zemi zdejší je stejně nejkrásnější Sněhurka..

Odcházím tedy do kuchyně, abych si popovídala se surovinami, které budou tvořit můj oběd..

Opravdu se bojím, až se zase uvidíme a budeme spolu moci mluvit. Co si vlastně řekneme?

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
24 komentářů
Jindra Hubačová
Hani, nezoufej, nejsi sama, manžel tím trpí též. Ano, působí to trapné okamžiky.
Jiří Libánský
Já nedostatkem komunikace netrpím. Přesto zažívám trapné okamžiky, když mi vypadne nějaké slovo. Co slovo, ale i jméno. A je to třeba jméno někoho, s kým jsem v častém styku, nějaký můj dobrý známý. Pak naskočí s naprostou samozřejmostí. Ale těch pár vteřin na to, abych byl za úplného dutohlava, stačí. Pro zajímavost. Teď učím kočku na prahu dospělosti, kdy stále píská jak myš, pořádně dospěle mňoukat. Komunikace musí být.
Marie Doušová
Hano, krásně vyjádřená samota. Věřím , že to brzo bude za náma a hovořit si sama pro sebe je někdy docela prospěšné.
Antonín Nebuželský
Jména... Jinak jsem hrozně ukecanej?
Václav Soukup
Já se hádám s redaktory TV zpráv. " To víš, že jo, to jsou zase kecy, to není možný " - to jsou ty slušné výrazy, které mohu zveřejnit. Člověk prostě mluvit musí !
VANDA Blaškovič
I když jsem si nyní uvědomila, že pračka se mnou komunikovala již před pandemií, opravdu, nekecám, když na mne poprvé promluvila, zdali ještě budu přidávat prádlo, docela mne to vyděsilo...no, techniku nezastavíme, ale virus zkrotíme, o tom jsem přesvědčená.
VANDA Blaškovič
No, Hanko, myslím, pokud nyní mluvíme s mazlíčky, rostlinkami či domácím zařízením je to naprosto normální...horší bude, až nám začnou odpovídat...:)
Soňa Prachfeldová
Myslím Hanko že jsme všichni na stejné lodi já to říkám přeplněný disk však ony se slova opět najdou. Nějak ne mluvím nahlas ale v duchu ano když ráno zalévám kytičky podívám se z okna dám občas dohromady i celé věty. Žádný strach.
Eva Mužíková
Hani, potvrď žádost a pak " to rozjedeme" :))))
Dana Puchalská
Hani, já si ráda povídám a úplně Tě chápu. Jsme doma sice 2,ale.... dočetla jsem se,že každá kytička lépe prospívá,když se na ní mluví. Neboj,bude to dobrý.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše