Uši k slyšení. Oči k vidění. Zejména na jaře. Slyšíte a vidíte tu kakofonii nádherných zvuků v přírodě? Ptáčky zpěváčky? Ladné pobíhání srnek na čerstvé trávě. Pleskot křídel dravce, který se snáší střemhlav dolů, aby ukořistil myšku, která neopatrně vyhlédla ze své nory. Ptáčkové stavějí svoje hnízda, čápi už vyvedli svoje mladé. Králice  vyvedly hrdě svoje mláďata. Kočky, které se mrouskají, psi se sbíhají za nejkrásnějším voříškem, tedy voříškovou, která voní urozeným i prostým pejskům. Všechno živé v přírodě se dere k životu. Stromy, tráva, květiny, půda čeká na osetí. Je jaro, vzkříšení života po zimě. Je to vidět i slyšet. Tento koloběh života je úžasný, nekonečný a jedinečný.

Uši k slyšení. Oči k vidění. I lidská mláďata z jara jsou více náchylná k láskám. Pud je pud. Všichni se chovají podobně. I starší se chovají podobně. Jen někteří nechtějí slyšet a vidět nic z toho, co se kolem děje a co by je mohlo obtěžovat, či dokonce vyvádět z jejich klidu. Poslouchají a vnímají jen to, co se jim líbí. Do určité míry, lze tomu rozumět, ale aby se tím nepromeškal jejich čas, jejich život. Není dobré si nasadit sluchátka a poslouchat jen to, co je baví. Oddělují se od okolí a šidí svůj život. Škoda..

Uši k slyšení. Nejen uši, ale i oči k vidění. Když slyšíme a vidíme, uvědomíme si, co vše se nám nabízí. Jsou to nádherné dary přírody. Tak nabídku  jarních krás přijměme s tichým obdivem a pokorou a vychutnejme si vše, co  nám zrovna tady a teď příroda nabízí. Přeji všem krásné, zdravé a  požehnané jaro!