Hodí se to v mém věku? Častá otázka, kterou si kladou ženy po šedesátce

Hodí se to v mém věku? Častá otázka, kterou si kladou ženy po šedesátce
FOTO: Ingimage

Odpovědi jsou dvě. Část módních návrhářů tvrdí, že styl není věkem nijak omezen a každý si může obléci kdykoli cokoli. Druhá část vyznává určitá pravidla, která vymezují, co bychom si na sebe po padesátce či šedesátce zásadně brát neměly.

Co nevypadá dobře

Ale i ti nejsvobodomyslnější lidé ze světa módy se shodují na několika zásadách. Hrozbu, že budeme vypadat poněkud směšně, s sebou obvykle přináší toto:

Růžová barva. Můžeme ji jakkoli milovat, ale ve vyšším věku bychom s ní měly zacházet opatrně. Pudrová jemná růžová může být elegantní, ale jasná výrazná růžová bývá pohromou. Rozloučit bychom se s ní měly především na bavlněných tričkách či mikinách, na těchto kusech oblečení působí dvojnásob lacině. Vyvolá dojem: Já chci být věčně mladá holčička, podívejte na mě.

Sympaticky v této souvislosti zní například názor zpěvačky Hany Zagorové, která říká: „Myslím, že v určitém věku je dobré si uvědomit, že i když si oblékneme růžovou barvu, podkolenky a do vlasů dáme mašle, mladší vypadat nebudeme.“

Naopak růžová šála nebo růžové rukavice k černému oblečení mohou z ženy udělat odvážnou hvězdu třeba i v osmdesáti. Jen si zkuste v kabince nějakého obchodu takovou kombinaci a uvidíte, že budete mile překvapeny.

Maskáčové vzory. Vojenský styl je zrádný v každém věku a obvykle na půvabu nepřidává ani mladým děvčatům. Takže od středního věku výše bychom si kalhot, triček či bund v khaki barvě s maskáčovými vzory, nárameníky či vojenskými knoflíky vůbec neměly všímat. Něco jiného je mít v létě světlé kalhoty a khaki košili v safari stylu, to je ležérní móda, která lichotí každé ženě, ale hrát si drsné vojačky je zbytečné.

Obrázky a nápisy. „Myslíš, že je v mém věku trapné, koupit si tričko s nápisem Five? Neznamená to něco sprostého?“ telefonovala nedávno jedna šedesátnice své kamarádce. „Myslím, že v tom budeš vypadat blbě, ať to znamená cokoli,“ zněla odpověď. Obě se tomu dodnes smějí, zejména v situaci, kdy prvně jmenovaná doma přichází otevřít druhé jmenované oblečená v onom tričku. „Ty sis to fakt koupila?“ „Jasně, stálo jen stovku. Jednou jsem v něm vyšla ven a připadala jsem si hloupě, ale na doma je skvělé.“ Takže tak nějak je to s tričky s velkými nápisy, fotografiemi pejsků, kočiček, lidiček, květinek a jiných infantilních motivů. Berme je jako úlet, ve kterém pobavíme společnost u opékání buřtů, ale šedesátnice s obrázkem na prsou je v ulicích města opravdu divná.

Tílka, trička bez rukávů. Zapomeňme na ně, vyhoďme je, v obchodech se na ně ani nedívejme. Právě kůže na pažích bývá s přibývajícími roky nejvíce povadlá, vrásčitá, jedna dáma celkem vtipně nazývá své paže třesoucím se aspikem. Tričko, které paže odhaluje, ukazuje to, co na nás není moc hezké a hezké už nikdy nebude. Úplně nejhorší jsou pak trička na ramínka, která odhalují i záda a dekolt. Je celkem nepochopitelné, proč je mají některé dámy oblíbené, přestože je v obchodech velký výběr triček s krátkým či tříčtvrťovým rukávem, případně vzdušných košil, ve kterých je v létě stejně dobře.

Čeho se ženy bát nemusí

Jistotu, že nebudeme vypadat směšně nikdy, naopak přináší toto:

Bílé košile. „Když nevím, co si obléknout, vždy sáhnu po pánské bílé košili a vždy jsem spokojená a uklidněná,“ říká v rozhovorech světoznámá návrhářka Carolina Hererra.  V čem tkví kouzlo obyčejné bílé košile? V tom že je tak obyčejná, až ji mnohé ženy odmítají, čímž je vlastně výjimečná. Sluší dvacetileté slečně i sedmdesátileté dámě. Hlavní je nebát se, že v ní budeme obyčejné, nevýrazné, nudné. Přesně naopak, protože v jednoduchosti je krása.

Vesta. Zdánlivě zbytečný kus oděvu by v šatníku dámy středního a vyššího věku neměl chybět. Jednak se dá nosit na tričko, košili i svetr, takže vzniká hodně variant oblečení, za druhé, pokud je dobře střižená, zakryje případné nedostatky na postavě. Zkrátka, džíny, košile a kvalitní pánská vesta je kombinace, která ubere kila i věk. Mimochodem, v second handech je právě vest velký výběr za pár korun, protože tenhle kus oděvu nepatří k těm často kupovaným.

Pruhy. Klasické námořnické triko je úplně jiná kategorie než trička s hloupými nápisy či obrázky. Je to vděčná klasika a dovede obličej pěkně rozzářit. Zejména, když jde o kombinaci bílé a výrazně modré. Kombinací je na výběr nepřeberné množství, ať už se světlými či tmavými kalhotami, s džínami, sakem nebo se zmíněnou vestou. Zapomeňte na poučky, že pruhy vždy rozšiřují. Když jde o jemné proužky a kvalitní materiál doplněný úzkými kalhotami, není to tak.

Šála. Čím větší tím lepší. Herečka Chantal Poullain označuje šály za svůj nejoblíbenější kus oblečení a výsledkem je, že vypadá vždy výrazně a skvěle. Ale pozor, krátká úzká šálka případně vzorovaný šátek obvykle z nositelky dělá usedlou paní, důležité je vsadit na šály rozměrné. Barevné obří šály známé pod názvem pashmina se dají koupit za dvě, tři stovky a službu udělají větší, než nový kus oblečení za tisíce. Dají se nosit nejen na kabát, ale i k saku, košili nebo v létě je můžeme jednoduše přehodit přes tričko místo svetříku. Z ženy v džínách a jednobarevném tričku obvykle  taková velká šála v mžiku udělá elegantní Francouzku.

Říká se sice, že pravidla jsou od toho, aby se porušovala, což platí i v oblékání. Na druhé straně, když si žena některá osvědčená pravidla osvojí, obvykle se pak přestane divit, čím to je, že některé její vrstevnice mají styl a šmrnc  v každém věku, zatímco jiné celý život bezradně stojí před šatníkem a v obchodech se nedovedou vypořádat s otázkou: Hodí se to?

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
21 komentářů
Věra Bohdanová
Zdravím. Můj názor je ten, že není nutné nechat se svazovat nějakými pravidly. Vždyť všechny módní časopisy fotí mladé, krásné modelky. Je to takový trend. Když se mi něco líbí, objednávám běžně přes internet a preferuji poměr kvality a ceny s rychlým a bezpečným doručením. Jde o to, jak se v tom kousku budu cítit já a ne, co je trendy, nebo co si myslí ostatní. Zrovna minulý čtvrtek jsem objednala na https://nerio.cz/145-halenky-s-dlouhym-rukavem a zboží už dorazilo.
Ľubica Šobatová
Mne sa článok veľmi páči, určité pravidlá by sa mali dodržiavať aj v obliekaní.
Helena Přibilová
K tomuto článku se vyjadřuji stejně jako paní Špásová.:))
Naděžda Špásová
Myslím, že se budu řídit vlastním rozumem a vkusem, ostatně, mám k tomu i vzdělání.
Magda Škodová
Ty starší až staré dámy v tričku s nápisem, minikraťáskách, s dlouhými blond vlasy... je toho samozřejmě víc, bohužel ustrnuly v době, kdy se cítily nejlépe, a to asi bylo v mládí. Ale mne spíš děsí ty, co se rozhodly být nejen staré, ale také zanedbané, ať to stojí co to stojí. Vidím kolem sebe spoustu takových - odrosty na hlavě, účes jako pometlo, ošuntělé oblečení, rozšmajdané boty. A není to o penězích, je to v neúctě k vlastní osobě.
Věra Halátová
Barevné obrovské šály zvané pashmina se za pár stovek koupit nedají. Pashmina je z kašmírové vlny, je jemná, krásná, ale finančně nákladná. Já jsem za ni dala něco kolem tří tisíc korun. A to před pár lety. Letošní zimu jsem zjistila, že barva je na mne moc nápadná a darovala jsem ji snaše. Za pár korun dostanete šálu z vizkozy. Ta trička s cizími nápisy. To je skutečně krása, když starší, prsatá blondýna má růžové tričko s nápisem přes ňadra: we are twins. Oblékání je individuální záležitostí a hlavně věcí vkusu. Kdo se s citem pro vkus nenarodil, tak prostě vkus nemá, to se nedá naučit. I kdyby se mi ta dáma s červeným baretem na obrázku sebevíc líbila, tak toto bych na sebe nikdy nevzala. Už jako holka jsem si všímala, jak se matka dlouho parádí, kolik má součástí oblečení, rozhoduje se co k čemu... Otec si navlékl ponožky, vzal čistou košili, kravatu, oblek a hotovo. A vypadal upravenější a mladší.
Hana Řezáčová
Souhlasím s článkem - ramínková trička jsou dost hrozná a to nejen na starších, ale i na mladých, nesluší to téměř nikomu ... Vždy se podivuji, kolik jich visí v obchodech, kolik žen je nosí a kde se vůbec taková "móda" vzala. Takové tričko podle mne není tričko, ale spodní košilka ... Ale, samozřejmě, je každého věc co si obleče a jsou důležitější věci ...
Anna Potůčková
Zastávám názor, že je věc každé ženy, co si obleče a na co má finance. Hlavně když má vše čisté
Eva Kopecká
Nejlepší je, mít vlastní rozum, řídit se svou intuicí a vkusem a vykašlat se na řeči kolem. Lidi člověka pomluví stejně. Už jen z principu. Už jen proto, že je šikovnější si něco spíchnout. Už jen proto, že si na sebe vzal něco, do čeho by se oni nevešli, nebo nač by si netroufli. Za hluboké totality jsem na výletě v Praze viděla holku zřejmě ve vlastním modelu. Dneska bychom řekli asi šaty stylu patchwork. Holka pěkná, šaty úžasné. Otáčeli se chlapi i ženské. Prostě předběhla dobu. Ve svých pětačtyřiceti jsem vážila, co na gymplu a že jsem rok pravidelně cvičila a plavala, tak vypadala fakt dobře. Objevila jsem triko s prostřiženými rukávy a proužky. Měli jenom jedno, bylo levné. Vzala jsem je dceři. Vůbec mě nenapadlo, myslet na sebe. Holka na to doma koukla a povídá, nevidím, kde je přední a kde zadní díl. Natáhla jsem to na sebe, abych jí to předvedla. A obě děti, mami, to ti sluší, nech si to ty. Bylo to zkrátka triko, které by asi rozsvítilo každou. V tu chvíli přišel domů bývalý manžel. Co to mám na sobě a zda v tom chci chodit mezi lidi. Jasně. Řekla jsem. A taky jsem chodila celé léto. Každý se ptal, odkud triko je, každému se líbilo, byl to jedním slovem kauf za sto padesát kaček. A když jsme šly s dcerou ke známým, dostalo se mně té cti, že zavolala matka do bytu na dceru...MÁŠ TADY SPOLUŽAČKU S NĚJAKOU KAMARÁDKOU. S kamarádkou sice ve stejné váhové kategorii, ale o rovných 25 let zkušenostmi bohatší. To bylo tenkrát. Dávno již tomu.
Kateřina Baziková
Pravá pashmina stojí několik tisíc, neb je z kašmíru či kašmíru s hedvábím. To, co nazýváte pashminou, je převážně z viskózy, to jsou ty za pár stovek. Doporučuji alespoň jednu pravou pashminu vlastnit, jsou úžasně teplé a hebké.
Hana Šimková
Jo a ještě něco o obrázcích. V tom prvním by se mohly strašit škůdci na vinici a v tom posledním vidím lítat moli. Jinak ať si každá soudně oblékneme co chceme.
Jana Šenbergerová
Libo, líp bych to nenapsala. Móda pro mě není nic, než opičení. Každý jsme originál, tak proč bychom tak také nemohli vypadat.
Hana Šimková
Také něco o ženské závisti a pomlouvání vím. Pane Vrba bravo, souhlasím s Vámi.
Libuše Křapová
Také oceňuji vyznání pana Vrby :-) A jinak zastávám názor, ať si nosí každá žena co chce a v čem se dobře cítí. Pokud jinému než dotyčné ženě vadí rosolovité paže, tak ať se na ně nedívá, jeho problém, ne? Proč zase propagovat kult mladosti? Tak jsme staré, no a? Máme povadlé paže, šedivé vlasy a viklavé kotníky. Pokud mi to vadí, vkusně se obleču tak, aby to bylo co nejméně nápadné. Pokud mi to nevadí, obleču si to, co se mi líbí a ignoruji posměvačné pohledy.
Antonín Nebuželský
V dnešní době je spoustu pěkných žen ve věku 70+.Je to i tím, že dvoje přednosti umí doplnit módním oblečením. Všiml jsem si, že je často inspirují dcery. A to je dobře ??
Jana Kollinová
Moc se mi líbí vyznání pana Martina V. jeho milované ženě. Líbí se mi závěr jeho příspěvku, že by žena měla nosit (cituji):" to, v čem se cítí dobře."
Jitka Caklová
Umím si živě představit, jak by se tvářily souputnice z íčka, ani by nemusely nic říkat, kdybych přišla na setkání v modelu, který má dáma na prvním obrázku :-) :-) :-)
Martin Vrba
Něco o módě o ženách o závisti a o nevděku. Moje krásná žena, která vypadala po dvou dětech ještě krásnější, než když jsem ji poznal, se sama naučila šít a tak se oblékala podle poslední módy. V té době dělala provozní v jídelně na statku v jedné vesnici a já jsem přímo vyžadoval, aby tam chodila vyfintěná, tak jako jsem ji znal z Prahy. Byla hrozně svědomitá a tak se slitovala i nad jednou mladou pomocnou sílou v kuchyni, že nemá výuční list a tak jí v Praze, kde znala k tomu povolané a ochotné lidi, vyřídila, že si (jako) udělala někde dodatečné nějaké zkoušky a že ona jí dá potvrzení z té praktické části a že jí tím pádem bude moci dát asi o 300 Kčs vyšší plat, jako by se normálně vyučila. Když jí to všechno vyběhala a měla v ruce pro ni to potvrzení, tak ale onemocněla pořádnou chřipkou, že sotva lezla. Ale protože byla tak hodná a svědomitá, tak i v tom stavu si řekla, že do práce musí alespoň na chviličku jít a vyřídit došlé faktury a že vezme s sebou to potvrzení pro tu paní, že z toho bude mít určitě velkou radost. To já ale všechno nevěděl, já přijel teprve k večeru z Prahy a našel jsem ji doma plačící u stolu, myslel jsem, že někdo umřel. Pak mi to všechno, co jsem výše napsal, vyprávěla a pokračovala: „Tak jsem tam sotva dolezla, málem jsem upadla už při vystupování z autobusu, měla jsem ráno vysokou horečku, že se mi fakt podlamovala kolena. Rychle jsem nechala proplatit ty faktury a pak jsem to té paní slavnostně předala. Ona poděkovala a já se rychle rozloučila a pospíchala na autobus, ale pak jsem zjistila, že jsem si tam nechala kabelku, tak jsem zase rychle pospíchala zpátky a protože jsem byla hrozně unavená, tak jsem si v té místnosti – v té chodbičce mezi dveřmi na chvilku sedla a zaslechla na sebe tolik sprosťáren, kde to ty ženy uzavřely mým kabátem a tou mou pletenou čepičkou. A ta, které jsem vyběhala ty papíry, aby mohla mít větší plat, tak ta přímo řekla, že v ní – v té čepičce, jak jsi říkal, že v ní mám tak pěknou hlavičku – tak, že v ní prý opravdu vypadám jako debil.“ Když mi to vyprávěla, tak se u toho zase tak rozbrečela, že si taková situace přímo říkala o pořádné pomilování, horečka – nehorečka a tak jsme dali děti na dvě hodinky k sousedce a tu chřipku společně s nevděkem jsme z těla vyhnali pořádným pomilováním. Nakonec se manželka stala ředitelkou jedné velké firmy ve stravování, ale v tom, že se snaží dále pomáhat lidem, tak v tom se vůbec nezměnila. A co z toho vylívá? Že každá žena má nosit to, aby se v tom líbila mužům, tedy hlavně tomu svému, v čem se cítí dobře, že na věku až tak moc u módy nezáleží a kolik té kritiky od ostatních žen unese a když ji neunese, tak pak už je to jen na tom, kdo jí má rád, aby ji vrátil sebevědomí, a to v každém věku. :)
Alena Švancarová
Víte jak ta starší dáma musí trpět v takových botách?
Lenka Kočandrlová
Ať si každý dá na sebe co chce.Já bych viděla jednu věc,co se nehodí pro staré osoby,a to jsou boty na vyšším podpatku.Vidět osobu,rádoby moderně oháklou,však letitou,jak se jí nohy viklají na kramflecích,jen aby dostála své, zřejmě, tradici??? Děs-běs.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše