Dříve jsem někdy mrknul do zrcadla a řekl jsem si "tys tomu vytřel zrak, ty vole, když se mi něco" zvlášť "povedlo. Dnes tam mrknu a říkám" nazdar dědo" o obvykle se ještě zeptám "kdo je tady nejhezčí" a většinou vyhraju:-)

Nemusí to být vždy nadávka. Pamatuji jednu nezapomenutelnou scénu: Oslavovali jsme (mimo pracoviště) čísi kulatiny a na chvíli přišel i náš tehdejší ministr, který většinu z nás znal osobně. Když odcházel, kohosi oslovil, ale jméno si spletl. V tu chvíli vynikl dnes již zesnulý kolega Pepa: "Ty vole, to není X, ale Y". Nemyslel to zle a nikdo se neurazil. BTW: Proto si u mariáše tykáme, protože, uznejte, říkat "Vy vole, co jste to vynesl?" tak nevyzní.

Taky jsem slyšela Ty vado , asi zkrácené Ty hovado.. Já taky říkám Tý jo.. Co to? Ale znám chlapa , co to stále říká , oslovuje tak i mne. Musím se vždy ohradit..

Ty vole Je tak vžité mezi mladými i mezi staršími že mi to ani nepřijde jako nadávka. Když jede nějaký neurvalý řidič , tak zakřičím rozhořčeně v mém autě : ty si ale vůl ! Dívky se hodně častují mezi sebou i samy k sobě to je kráva, já jsem kráva. I v tv to slyšíme. Skotu je to jedno.

U nás se říká i "ty vogo" ...

Hani,je to dobou. Občas slyším výraz ,,Ty vado!,, A u přátel, kteří bydlí na jihu Čech,jsem slyšela daleko horší výrazy. To snad nejde ani napsat. Vypadalo by to jako Morseova abeceda.

U mladých jsem to už dlouho neslyšela. Jen "ty kráso". Ale když se já leknu, "tývole" ze mne občas vypadne, i horší...:-)

Také se mi toto oslovení nelíbí, ale ono slovo se asi stalo náhražkou, není míněno jako nadávka. Když se můj syn dostane do debaty se stejně starým sousedem za plotem, tedy spíš když si chtějí vylíčit nějaký zážitek, máme po chvilce na obou zahradách celé stádo...Ale přecházím to, neopravuji ho, ani si nemyslím, že tím chce být jaksi zajímavý...I já, když něco někdy pokazím občas zvolám : " Ty vole"!! Jsou opravdu mnohem silnější výrazy, nad kterými člověk nechápavě kroutí hlavou...... Dodatek: " před chvilkou jsem telefonovala s Maruškou N., v zápalu rozmluvy, kdy mi řekla jakousi informaci jsem zvolala přesně to, o čem píši v předchozí větě... Ty vole, to snad není pravda!"

Tohle oslovení asi nevymizí. Někdy i mezi odrostlejšími dívkami slyším občas slovo "krávo", a to zde uvádím jen příklad nejjemnější.

Tohle oslovení je asi u některých lidí tak zažité, že si při rozhovoru ani neuvědomí, s kým mluví. Mě jeden kolega v práci (o generaci mladší), s kterým jsme si dobře rozuměli, občas řekl: ty vole, jak to vyřešíme? Dělala jsem, že jsem to přeslechla.

Jo – máte pravdu paní Šimková, nadávat by se vůbec nemělo, ale když . . . . . . Zdědili jsme po babičce takové veliké nástěnné hodiny s kyvadlem v takové té dřevěné a prosklené skříňce. Manželka chtěla, abych je pořádně vyčistil, tak jsem se do toho dal. Ta jednotlivá skla jsem si kolem sebe na sedačce rozložil. Ale rozložila se kolem mne i celá rodina, manželka i dva malí kluci, čtyři a pět let. Natahali si židle z kuchyně, sedačka a křesla už byla obsazena – všude, kam se podíváš, samé součásti těch hodin. Manželka vždy říkala: „Ráda se na tebe koukám, když něco děláš - jsi u toho sexy“. Nevím, kdo jí to poradil, ale tomu říkám, že to je přímo zlatá věta, aby chlap doma dělal domácí práce rád. Tak jsem všechno poctivě čistil, vysvětloval dětem, jak to funguje a upozorňoval je, aby svá místa na židlích neopouštěly, aby se o ta nezabroušená skla nepořezaly a pak najednou se do toho posvátného ticha ozvalo jen tlumené dvojí LUP – LUP, já si sedl na to čelní největší sklo. Chvíli jsem jen dál rozpačitě seděl a koukal se do krásných očí mé ženy, které cukaly koutky a pak už to nevydržela a vyprskla smíchy. Pak jsem se pomalu zvedl, manželka začala ty střepy uklízet z džín na mém pozadí a já se odebral do koupelny, abych se ujistil, že nebyl postižen žádný důležitý orgán – nebyl a tak jsem pustil uzdu všem možným nadávkám na sebe, kde slovo „vůl“ by bylo jen lichotkou. Když jsem se vynadával, tak jsem se vrátil, abych ty hodiny sestavil. V tom se sesunuli oba kluci z těch židlí a za chvíli se zase hned vrátili. Byli se podívat do koupeny, ale přišli s nepořízenou a s větou: „Mami, už tam není.“ Manželka, když se ptali, s kým tam tatínek mluví, tak jim řekla, že ze zlým skřítkem, který mu podstrčil to sklo škodolibě pod jeho zadeček. Co? Že mám báječnou ženskou! https://www.youtube.com/watch?v=gaMq-D7K8ls

Je pravda, že hodně mladých i starších, vole používají velmi často. Když jsem jela autobusem ,tak se tam bavili dva chlapci a v každé větě bylo slovo vole. Měla jsem dojem , že bez VOLA se už nedokazali domluvit. To ale není to nejhorší , protože naše mladá děvčata/některá/ jsou daleko vulgárnější,až se někdy člověk za ně stydí.Musíme věřit , že je zase hodně mladých , kteří jsou slušní a těmto hanlivým slovům se vyhnou.

"Ty vole" říkám taky. Někdy sobě, např. "Ty vole, tys tomu dala!". Nebo v pozitivním smyslu, opět jako vlídné oslovení či zvolání: "Ty vole, to je paráda!". Rozhodně se mi líbí víc než "ty brďo!", které přímo nesnáším. "Ty vole" nemusí být vždy nadávka nebo označení vlastností osloveného jedince. Ťululum je příliš dlouhé, a proto méně úderné. Připomíná mi známou větu z Hovorů H - rozhořčené zvolání na fotbale: "Soudce je ošklivé káčátko!". :-)

"Ty vole" říkám taky. Někdy sobě, např. "Ty vole, tys tomu dala!". Nebo v pozitivním smyslu, opět jako vlídné oslovení či zvolání: "Ty vole, to je paráda!". Rozhodně se mi líbí víc než "ty brďo!", které přímo nesnáším. "Ty vole" nemusí být vždy nadávka nebo označení vlastností osloveného jedince. Ťululum je příliš dlouhé, a proto méně úderné. Připomíná mi známou větu z Hovorů H - rozhořčené zvolání na fotbale: "Soudce je ošklivé káčátko!". :-)

Osloveni vole je nesmrtelné.

Už nevím, kdo mi tuhle příhodu vyprávěl, ale aspoň se o ni s vámi podělím. Mistr na dílně poučoval učně, co a jak, a mladý ho oslovil - "Vole, jak mám udělat tohle, vole? " Nechtěl urážet, jen potřeboval informaci. Mistr se usmál, poučil ho a napomenul. "A neříkej mi příště vole!" Kluk se začervenal a omluvil se. "Nebudu, promiň , vole."

Dám rovněž něco do "vínku".Syn,když odešel na internát a přijel domů,tak u nás debaty nebraly konce.Musel se vypovídat.A rovněž za každým druhým slovem jsem slyšela "ty vole"ani si to neuvědomoval.Tak jak seděl u okna,tak mu říkám - otevři okno . on - proč?- protože za chvíli nás "volové"zašlápnou,nechť raději z okna vyskočí"nejprve na mě koukal "jako z jara"než si to uvědomil a bylo po oslovení. :-)

Tohle oslovení mi vadilo, vadí, a vadit bude. Hanko, taky tě zklamu, toto oslovení používají jak kluci, tak holky a ty snad dokonce víc, než ti kluci. Je to hrůza, a u chlapů to taky nesnáším, naštěstí můj muž to nemá ve svém slovníku.

Oslovení "vole" se nepoužívá vždy v hanlivém významu. A asi jste nikdy neslyšela, jak se dokáží mezi sebou bavit mladé holky. To je samá "kráva". Realita je trochu jiná.

Souhlasím se Zuzankou a Ivankou ! Vůl je dobrej proti tomu, co slyším od " náctiletých " v pražské MHD. I my, staří dědkové v zápalu debaty často " vola " použijeme !

Haničko, tahle oslovení podle dobytka jsou nesmrtelná a asi je nic nenahradí. Už před mnoha lety mi vyprávěl jeden kolega, že stáli někde ve frontě a před nimi dva mládenci a samý "vůl". Pak jednomu něco upadlo, nevšiml si, a kolega ho oslovil: "Pane vole, něco jste ztratil". Kluk koukal, přece jen si to trochu uvědomil.