Jsou opravdu věci mezi nebem a zemí, které vám stejně nikdo neuvěří, tak si je nechte raději jen pro sebe, tak jako to dělám já. Ale přece vám něco poodhalím.

Mám jedno místo už z dětství, kam když jsem kdykoli dříve jako dítě vstoupil, tak jsem měl pocit, že jsem o mnoho let starší, a to místo mi pořádně doslova „uzemnilo mou bujarou náladu“, že vím – že tuším mnoho o věcech, které mají teprve přijít. Když to místo navštívím dnes, tak se naopak cítím být mladším, dělá mi pak problém rozumět stejně starým dědkům (Bože – jak jsou mi vzdálení ti „babodědkové“) lépe se mi vybavují myšlenky, jsem nabitý optimismem a energií a jsem naprosto uvolněný, tak jako jsem nebyl ani za mlada.

Věřte - nevěřte. Jen si myslím, že ta tajemná zázračná místa nemusí být vůbec v souladu s turistickým průvodcem, že jsou na různých místech, která jsou jen pro vás nachystána na té „vaší vlnové délce vašeho vnímání“. Mohou to být nejčastěji místa, která se nějakým výrazným způsobem vryla do vašich pamětí nebo do pamětí vašich rodinných – pokrevních příbuzných a ti vnímavější by pak to místo měli poznat zvláštním nepopsatelným pocitem (někdy dokonce i mírnou závrati) a pak by ho mohli brát jako svou studnici čerpání síly, poznání, klidu, atd ..Ta místa si ale nenechte znesvětit – jsou určena jen pro vás a pro lidi na vaší stejné vlnové délce, ty ostatní nechte toulat se v zástupech po hradech a zámcích...na té „široké frekvenci“. Protože jen pro vás osobně je určeno jen to „vaše zakódované úzké pásmo."

Věřte – nevěřte, ale je to jako s vysílačem a přijímačem, někdy je „zataženo“ na jedné nebo dokonce na obou stranách a nefunguje to . . . .musíte to zkusit příště. Zkuste se sami projít po hmatatelných dějinách vašeho rodu – víc vám napovídat nebudu – záleží jen na vás – jasně, že musíte mít alespoň nějaký vztah k tajemnu. Nehledejte daleko - pravda je v pohádkách – ti, co hledali štěstí daleko, tak nakonec to své potkali až doma při návratu, to je už ale opravdu poslední nápověda.