Jak tak člověk chodí po světě, většinou si některých obyčejných věcí nevšímá, či spíše je nevnímá. Protože spěchá, nebo je momentálně zaujat řešením nějakého problému. Já nejsem výjimka, také jen občas zvednu hlavu nebo zaostřím na nějaký předmět. Ale to mě musí dosloval praštit do očí.
Jak tak člověk záskává životní zkušenosti, sem tam ho začnou více zaujímat tu tvary, tu barvy, tu vůně. Když jsem se nedávno probírala svými fotografiemi, uvědomila jsem si, že si občas všimnu nějaké té lampy nebo lucerny a vyfotím ji. A když už jsem jich zachytila několik, tak proč se o ně nepodělit?
Jak tak člověk přemýšlí o předmětu svých snímků, já o lampách a lucernách, uvědomím si, že užíváme zdroje světla jako samozřejmost: ve dne je to Slunce, v noci Měsíc; nesmím zapomenout na světlo hvězd a světlo ohně a moment, kdy člověk v jeskyni přišel na to, že zapálením dřeva pak lépe vidí. Další vývoj nám už připadá jako pochopitelné pokračování: svíčka, petrolej, elektřina. Ve škole nás učili, že mezi prvními začali své ulice osvětlovat Syřané, a to již kolem roku 450 před naším letopočtem, přičemž používali pochodně. Římané k osvětlení ulic používali olejové lampy, staří Číňané pak pomocí bambusových trubek vedli k lampám zemní plyn.
Jak tak člověk vzpomíná na data z historie, připomene si, že v roce 1887 v Jindřichově Hradci se na náměstí a v přilehlé Panské ulici sbíhali obyvatelé města. Jako první v českých zemích totiž chtěli vidět, jak funguje veřejné elektrické osvětlení.
Jak tak člověk přemítá, vybaví si, že lampy a lucerny našly své místo i v názvech míst, v písních a v knihách. Tak například:
- Marta Kubišová v roce 1990 vydala album Lampa
- Anton Lampa byl rakouský fyzik
- V Chile se nachází obec Lampa
- Lampa je sbírka básní Josefa Hanzlíka
- Lucerna je název divadelní hry Aloise Jiráska a název kulturního paláce v Praze.
Jak tak člověk večer usedá do pohodlného křesla, aby si přečetl nějaký zajímavý příběh, při stmívání musí sáhnout na vypínač, stisknout a rozsvítit. Svoji stolní nebo stojací lampu. Protože mu světlo z pouliční lucerny pravděpodobně nestačí.
Bernard Clavel, kniha Čas vlků: „Lampa rozsvícená s nastávající nocí je vždy přátelský pozdrav určený příchozímu."
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
