Právě to láska k zahradničení mě přiměla k pošilhávání po domečku se zahrádkou na vesnici. Což se mi také podařilo. Vdala jsem se a koupili jsme si starý domek od MNV. Co na tom, že byl zpustlý, dřevěný trůn byl na druhém konci zahrady, do domku jsme museli nanosit uhlí, dříví, zatopit. Ale měl zahrádku, byli jsme mladí a vše se postupem času zlepšilo.Dnes v něm bydlí můj syn a my si koupili dům větší s větší zahradou. Ani se mi nechce věřit, že tu žiji již 38 let. 

Zahrada mi dává vybrat i zabrat a řekla bych s každým vzrůstajícím rokem stále více. Každý rok si říkám, omezím to rozsazování kytiček, nenechám ty trvalky takhle rozrůstat, přestanu si předpěstovávat letničky a zeleninu. Přestanu si za okna v ložnici a obýváku v únoru a březnu vysévat rajčata a papriky, okurky, cukety, salát, kedlubny, protože jak se ukáží první lístečky, už tam přilezou mravenci. A když nepomůže domlouvání, nastoupí Biolit. Tak si navíc připadám omámená různými spreji - jakže se to novodobě říká? Smažka proti své vůli. Ale překonám vše bez úhony a v dubnu přepichuji, přenáším do skleníku, vynáším navíc muškáty, fuchsie, vanilky ze studené verandy, kde naštěstí ve zdraví přežijí.

Teď už je nám dobře, tedy mně, zelenině i květeně. I stromům. Je to radost, jak třešeň je obalena plody, jablíčka už také odkvetla, vinnou révu jsem dobře sestřihala. Sice kuličky jako hrášky, ale naše a sladké. Na záhonech už je vysoký česnek, jsou vysazeny kedlubny i salát . A na sklonku léta budu zase vařit rybízový a malinový džem. Dokonce jsem zkoušela i ze špedlíků, je příjemně nakyslý. Do bílého jogurtu je to výborné. Spokojeně obhlížím své dílo, už odkvetly tulipány, narcisky, hyacinty a nastupuje druhá etapa sedmikrásek, macešek, skalničkových floxů, velké růže již nasazují poupata. Už jsem také dala cinie na záhonek, kopretinky za chvíli pokvetou, fuchsie na římsách, na terase, převislé i další kytky se již chystají do květu. No, je to krása nesmírná. 

Také bylinky i koření se u nás najdou - máta, meduňka, dobromysl, tymián a j.. Včera k večeru jsem zalila čerstvé meduňkové listy, nechala vylouhovat, osladila medem a blaženě jsme popíjely s vnučkou při Slunečné. Ráno jsem vysypala listy meduňky a mezi nimi malý jak nehet , šneček. Bylo mi všelijak, vnučce raději nic neřeknu.

Jen, když někam na pár dní odjedu, tak slyším žbrblání, to toho zase je, vždyť jsi říkala, že už tě to zmáhá a je toho pořád víc. Ale to je jen na oko, když přijedu domů. vše se zelená a kvete, nic nezvadne.

To jsem se rozepsala, nenudím vás ? Zahrádkáři mě pochopí, jaká je to radost, když se daří kytičkám i zelenině. A jaká je to slast si natáhnout záda na lehátko, zadívat se do starého smrku a zaslouženě si na chvilku odpočinout. I když, za chvíli musím vstávat a zalévat. Inu komu se nelení, tomu se zelení. A když sis to zasadila, tak se starej!