Den za dnem věčný čas dál líně plyne,

přání má ukrývá za mraky,

připíjím naději červeným vínem,

vyhlížím tebe a zázraky.

Jaro je v rozkvětu, pěkně je venku,

na výlet nastává správný čas,

večer pak spolu dáme si sklenku,

Britney je zvědavá, kdy přijdeš zas.

Sklenku vína si s tebou dám ráda,

chandra ze mě při ní vždy padá.

Cítím se klidná, svěží a mladá -

tak honem na bus a za vámi tradá!

Počasí na mě nemá moc vliv,

výletit budeme zas jako dřív.

Do dáli zmizeli mužíci ledoví,

rozkvetlá příroda mnohé nám napoví.

 Britney se mě zas dneska ptala -

kdy přijde to mé drbátko?

tak jsem jí řekl – moje malá,

kdo ví, třeba už zakrátko.

Jaro už, jak se zdá, na síle nabírá,

zaženu artrózu a budu fit.

Kraj se nám po zimě dokořán otvírá.

Nastartuj autobus, budem zas žít!

Život s tebou je mnohem bohatší,

slova to ani vyjádřit nestačí.

A k tomu ještě zlatíčko Britney;

střikem doplníme svůj režim pitný.

Konopnou mastí ti namažu šíji,

ať aspoň na chvíli bolest tě míjí.

Oběd nám uvaříš jako vždy skvělý;

doma si vzpomenu, jak jsme se měli.

*

  Autoři: Jan Zelenka a Věra Ježková