Poslední květnovou neděli nás konečně příznivá předpověď počasí zlákala k celodennímu výletu. Naplánovali jsme si dopolední procházku historickým centrem Tábora a na odpoledne výlet ke zřícenině hradu Příběnice.

V dopoledním slunečném počasí jsme si užili poklidné toulání táborskými uličkami, ve kterých jsme potkávali jen minimum turistů.

Po obědě jsme popojeli autem do nedaleké obce Dražičky. Po zelené značce jsme sestoupili do údolí řeky Lužnice. Řeka a její okolí s výskytem vzácných nebo ohrožených živočichů a rostlin jsou zde chráněny jako přírodní památka. Červená značka, na kterou jsme se u řeky napojili, vede po úzké stezce podél vody. Po levé ruce jsme měli většinou strmé skalnaté kopce, po pravé bujně zarostlý břeh. Na protějším břehu je údolí místy otevřenější a přístupnější, proto zde vznikly chatové osady.

Romantickou scenerii nám cestou doplňovala výrazná vůně měsíčnice vytrvalé. Této u nás vzácně se vyskytující rostlině se ve vlhkém údolí Lužnice zjevně daří. My jsme ji zastihli v plném květu, kdy její slabě fialové květy pokrývaly značné plochy mezi zelení. Na některých místech se přidávala omamná vůně konvalinek.

Na několika místech jsme museli po úzkých lávkách přejít potoky a potůčky, pospíchající ke svému ústí. Asi v polovině cesty u rozcestí Breda nás dokonce čekal průchod skalním tunelem. Vybudoval ho Klub českých turistů v letech 1938-39. Je 32 m dlouhý, 2 m široký a 2,5 m vysoký. Když jsme se blížili k Příběnicím, cesta se trochu rozšířila, ale byla místy značně rozbahněná po předcházejících deštích. Na samém konci nás čekal přechod po visuté lávce na skále pod hradní zříceninou. Po této mírně adrenalinové vsuvce se před námi otevřelo malebné údolíčko s přívětivým penzionem a turistickou restaurací, kde nám z okénka poskytli kýžené občerstvení.

Lužnice vytváří v tomto místě výrazný meandr a obtéká strmou skálu, kterou v roce 1243 využili Vítkovci pro vybudování hradu Příběnice. Kromě podhradí náležel k hradnímu komplexu i hrádek Příběničky na protějším břehu. Do historie se hrad zapsal jako místo, kde odbojní čeští páni věznili krále Václava IV. V roce 1420 dobyli Příběnice husité. V roce 1437 byl na základě dohody mezi Oldřichem z Rožmberka a tábority zbořen.  Do dnešních dob se dochovalo jen torzo osmiboké věže a ruiny hlavních budov. Ty jsme si prohlédli poté, co jsme vyšplhali na strmý vrcholek ostrožny.

K návratu jsme zvolili cestu po žluté značce, která nás dovedla lesními cestami do Dražiček.

Výlet mohu doporučit zdatnějším turistům a milovníkům romantiky.

Použité zdroje, kde můžete najít mnoho dalších zajímavých informací:

https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/stezka-trasa-turismum-unikat-certifikat-taborsko-luznice-tabor-bechyne.A191205_518644_budejovice-zpravy_mrl

https://www.kudyznudy.cz/vylety/cesty-krajinou/best-of-europe-udolim-luznice-z-plane-nad-do-tyna

https://www.hrady.cz/hrad-pribenice-malsice

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bnice

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zriceniny-pribenice-a-pribenicky-u-tabora?gclid=EAIaIQobChMI97Kght6M8QIVQAWiAx3H4gOfEAAYASAAEgKc2fD_BwE