Lady in Orange - tak mě pojmenoval kdysi jeden cizinec, když jsme z Kréty pluli lodí na výlet na Santorini. K tomuto označení - paní v oranžovém - nedospěl náhodně. V té době jsem totiž nosila oblečení až na výjimky zásadně v oranžové barvě.
Tady je mé vyprávění, které narozdíl od vás ostatních není osobním vyznáním některé z barev. Je to spíš trochu neobvyklý případ toho, jak se z něčeho může stát závislost, nebo dokonce už i posedlost.
Když jsem se asi před 20 lety vracela jednou ze služební cesty. oslovila mě na nástupišti metra nějaká žena, pochválila mi dobře sladěné oblečení a věnovala mi kartičku s různými barevnými proužky. Řekla, že jsem vzhledově podzimní typ a toto jsou barvy, které bych měla nosit. Byla tam zelená, oranžová, žlutá, jahodově červená, tmavě modrá, fialová a další. V žádném případě bílá, hnědá, černá. Na mou námitku, že si těžko naráz obměním šatník, mi poradila navštívit "sekáč" a tam se očima snažit hledat vhodné barvy.
Ze začátku to byla docela zábava. Zaujalo mě barev hned několik. Avšak postupně - asi jsem na ni měla štěstí - jsem se čím dál víc orientovala na oranžovou. V té době se oranžová nosila hodně málo a ani v obchodech nebylo oblečení v této barvě moc k dostání. Něco jsem si tedy zpočátku koupila v sousedním Německu. Postupně se výrobků, a to nejen oblečení, objevovalo v oranžové čím dál víc. V průběhu několika let jsem měla oranžovou většinu věcí - oděvy včetně doplňků, ale i kuchyňské náčiní, nádobí a další. Kdykoliv jsem vešla do nějakého butiku, prodavačka mě s úsměvem vedla ke stojanu či regálu s oranžovou, protože už dopředu věděla, co chci.
Známí lidé si na mě zvykli a ani na veřejnosti se na mě nedívali jako na výstřední. Oblečení v oranžové mělo tu výhodu, že se hodilo vše ke všemu, nemusela jsem rozmýšlet barevné sladění. Také jsem byla na dálku viditelná, takže jsem třeba v turistické výpravě byla dobrým opěrným bodem. Jednou jsem takto jela metrem. Bylo zrovna po fotbalovém zápase, který naši prohráli s Holandskem. V metru byla výprava holandských fanoušků, kteří mě začali radostně vítat, že jsem jejich příznivec. Naopak naši cestující se na mě mračili, a tak jsem vystoupila!
Tahle etapa trvala snad 10 let. Pak jsem začala jezdit s novým kamarádem na motorce - chopperu - a na to se oranžová nehodila. Postupně jsem začala měnit pohled na barvy a vlastně na život jako takový. Z oranžové mi doma moc nezůstalo. Je to hezká barva, ale není důležitější než ty ostatní. Přeji vám všem krásný a pestrobarevný pohled na svět.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %