Po Národní třídě nás provázel Ondřej Macka, který nás seznámil s historií nejvýnamnějších budov, jež se tu postavily od konce 18. století. Dříve tu byl hradní příkop, který byl zasypán a teprve po roce 1871 zde začaly vyrůstat první domy. Mimo divadla zde však vznikla řada významných budov a institucí, jako je například Topičův dům, Akademie věd České republiky, či kavárna Slavia v Paláci Lažanských. Ke konci 19. století (1885) tudy vedly i koleje koněspřežné dráhy, které se před řetězovým mostem Františka I. obracely po nábřeží zpět do centra. Na Ferdinandově třídě krátce bydlel hudební skladatel Bedřich Smetana (dnes je v domě fakulta AMU). Sídlila zde (a sídlí do dnes) i redakce Lidových novin, do nichž psal Karel Čapek.

Zabrousili jsme také do vedlejší Bartolomějské ulice, kde jsme nakoukli do dvora Policie České republiky, dříve proslulého sídla Státní bezpečnosti. Z brány, kterou jsme procházeli, vyjížděl k případům i seriálový major Zeman. Kolem Knihovny Václava Havla jsme se vrátili zpět k Národnímu divadlu, kde už nás čekal náš další průvodce.

Národní divadlo jsme vzali pěkně "od podlahy". V suterénu budovy jsme si nejprve prohlédli zakladní kameny, které byly na stavu divadla dovezeny z celé České repuliky, ty první dva z Radhoště a Řípu, další například ze Sušice, Boubínu, Buchova, Lipníka, Čerchova či Helfštýna.

Po prohlídce části suterénu jsme postupně stoupali do vyšších pater, nejprve do hlediště v prvním podlaží až po první galerii a nakonec jsme se dostali na terasu s krásným výhledem na Pražský hrad. Zde byl čas i na bližší seznámení a vzájemnou debatu účastníků o absolvované prohlídce i osobních věcech. A bylo vidět, že navázané kontakty přežiijí dnešní den a budou trvalé... 

Ostatně, podívejte se na fotografie.