Starý domeček. Ale rozumím. Těžké ho opustit. Jen těch vzpomínek co ukrývá, známe tam každý kout....

Děkuji vám za další hezké komentáře. Nevím, jestli vykročím k jinému domu. Tuto možnost nevylučuji. Přesto na konci vidím jen konec. Nezávidím mladým, jsem ráda za každý den života. :-)

Stáří, to zní pochmurně, ale zase, když to jde, díky za ně, mnoho lidí to štěstí nemá.

Až tento pestrý dům opustím, k jinému znovu vykročím. Odpustím životu všechny jeho vady a budu ráda, že jsem zas tady. Věro, také jsem si zazpívala, další slova sem přidala. Ale to už je jiná písnička.

Věro, moc hezky a výstižně jsi to napsala.

Navazuji na Alenu Š..... a nehled'me už na základy.

Děkuji vám. Původní písničku mám moc ráda. Prostě mě to napadlo. Stáří má jistě své klady. Ty zahrnuji pod pestrý dům. Jinak by to vypadalo, že zdůrazňuji převážně vady. :-)

S dovolením ,já bych napsala - Stáří je pestrý dům,který má i své KLADY......

Líbí, moc a moc a moc.. Víckrát to už psát nebudu, myslím že postačí prosté slůvko d ě k u j i. :-)

Krásně jsi to napsala. Leč, i seniorský život může mít pozitivní náplň. Je možné tvořit, milovat, těšit se ze světa. To je ten pestrý dům. Celý život se však pachtím za tím "bílým domem", chci se dívat do zahrady, dokonce mne tento nápis inspiroval k malému písemnému ohlédnutí za svým životem. Věrko, máš pro podobné básně cit, všechny, které jsi zde zveřejnila, jsou emocionální a krásné!