Řečeno ústy klasika - tento způsob léta zdá se být poněkud podivným. Malý deštíček se střídá s pořádným deštěm, mezitím sem tam sluníčko. Jenže jak poznat, kdy se vydat na výlet bez toho, aby člověk zmokl?
Sice nejsem z cukru, ale uznejte, že šmajdat někde po cestách a občas i necestách v blátě a dešti není to pravé ořechové. Nohy už mě pěkných pár dní svrběly a táhlo je to někam dál než na stereotypní couračky kolem našeho města. Praštila jsem pěstí do stolu a rozhodla se, že v pátek 16. července bude počasí tak akorát na pěší výlet.
Za cíl jsem zvolila zříceninu hradu Házmburk. Sice jsem tam byla už několikrát, ale to vůbec nevadí. Prozkoumám totiž další cestu, kterou jsem ještě nikdy nešla. Většina turistů, používajících k přiblížení ku hradu čtyři kola, zvolí jako výchozí bod Klapý a písmeno P, označující v mapě parkoviště pod hradem. Zaplatí parkovné a jde na hrad podle mě tou nejnemožnější cestou, vedoucí stále lesem. Já chodím nejraději po červené turistické značce z Libochovic. Ta ze silnice odbočí do pole a pozvolna stoupá. Turista má hrad stále na očích, sleduje, jak se přibližuje a jen poslední úsek spojí s cestou, vedoucí z parkoviště. Tím však nejsou možnosti, jak se na hrad dostat, vyčerpány. Další cesta vede ze Slatiny a právě pro ni jsem se rozhodla. A z hradu se nebudu vracet, nýbrž budu pokračovat po další, mnou dosud neprošlupnuté cestě, a sice do Třebenic na vlak.
Ve Slatině mě překvapila řádka rodinných domků s červenými střechami ve směru k Házmburku, postavená dle nápisu na pomníčku Českým červeným křížem jako mezinárodní humanitární pomoc ke zmírnění následků povodně z roku 2002. Žlutá značka vede po polní cestě bez okolků rovnou k hradu. Cestu lemují meze zdobené barevným lučním kvítím a lány zlátnoucího obilí. Jde se po ní opravdu dobře. Poslední úsek cesty k hradní bráně je společný s ostatními trasami. Dospělé stojí vstup 100 Kč, děti a seniory 80 Kč. Kdysi rozlehlý hrad, který husiti nikdy nedobyli a za husitských válek zde byl uschován kostelní poklad z Pražského hradu, jeho vlastníci Zajícové opustili poté, co se přestěhovali na nedaleký Vodní hrad v Budyni nad Ohří. Hrad poté pustl a nejzajímavější, co se z něho dochovalo, jsou dvě zdaleka viditelné charakteristické věže. Dolní Černá, postavená z tmavého čediče, prý sloužila jako vězení. Horní Bílá, součást hradního jádra, slouží dnes jako rozhledna. Poctivě jsem počítala schody a dostala se k číslu 125. A na věži se mi bohužel přihodilo to, co se mi vůbec nehodilo. Nad věží i mou hlavou se rozprostřel jako obrovský šedivě zapraný ubrus veliký mrak a zakrýval sluníčko. Vytáhla jsem svačinu a doufala, že ubrus někdo tam nahoře zase složí, leč nestalo se tak. "fotogenická panoramata" se jaksi nekonala. Zub času pracuje stále a některá místa, kterými jsem ještě nedávno procházala, jsou zasypaná padajícím kamením.
Trochu zklamaně jsem se vydala na další cestu - směr Třebenice. Náladu jsem si vylepšila na červené značce u obrovských ovocných sadů, kde zrají naše české šťavnaté plody. Polní cestou jsem kráčela dál jako osamělý poutník, teď už zase omámená slunečními paprsky a letními vůněmi, přes vesničku Sedlec a s výhledy na hradbu Českého středohoří, až k silnici směr Třebenice. Tady skončila romantika a nastal všední den, zakončený honem na Švestkovou dráhu. Nesmějte se, taková dráha opravdu existuje. Vláček si to šupajdí středohorskými sady a odtud jeho zažitý název. Zbrocená potem jsem do něho usedla a krásný výlet spokojeně zakončila. Trasa měří 11 km.
Pošlete odkaz na tento článek
Duben rozkvetl do plné krásy, kvetly jabloně, třešně, hloh…
Ukázkový úvodní text článku
Mnoho bylo nafoceno a mnoho bylo nebo ještě bude napsáno.…
Začalo léto. Mladí přijeli včera z dovolené, radostně jsem jim…
Po předcích udržujeme tradice a pro uchování jejich způsobu života…
Toulavé boty jsou mou celoroční obuví. Jiné samozřejmě obouvám v…
Ano, na Panství Velichov. Nebýt naší vnučky Aničky, která tam je…
S fotoaparátem na krku se toulám přírodou a pozoruji její…
Vedro venku i v bytě a před horkými slunečními paprsky nebylo…
Už nějaký čas jsme s kamarádkou měly naplánovaný výlet do…
Zdravíme s Robinem z Krušných hor. Byli jsme na Flájské přehradě a…
Taky se Vám zdá, že poslední dobou se děje okolo nás málo veselých…
Ukázkový úvodní text článku
Po několika smutně zatažených a chladných dnech se deváté říjnové…
Při našem říjnovém putování po Chorvatských národních parcích jsme…
Ještě pár dní předtím, než se podřipská krajina zahalila bílým…
Vzpomínáte, jak jsme 7. listopadu recitovali „Rudou barvou dneska…
Ukázkový úvodní text článku
Nastal adventní čas plný nostalgie a vzpomínek. Dny se stále…
Jan Neruda řekl: Kdybych měl zrušit všechny svátky, tak Vánoce…
Jsou kolem nás místa, kterými projdeme v průběhu roku nesčetněkrát…
Měsíc prosinec se, co se týče počasí, u nás vůbec nijak nevytáhl.…
Sníh v Praze je v posledních letech takový malý zázrak,…
Musím se přiznat, že se ze mě na tomto portálu stal …
Zima je v posledních letech taková nijaká. Sněhu moc…
Řídím se heslem, že pohyb je život. Nohy mi díky bohu stále slouží…
Pražskou zoologickou zahradu mám nejraději v zimě. Nemusím se…
Moc nepíši články, věnuji se hlavně fotografování, ale…
Návštěvníci a běžní obyvatelé Frýdku-Místku mají jednu výhodu. Na…
Mé představy o zimě jsou poetické. Příroda pod bílou peřinou…
Člověk by pro sebe měl něco dělat, nikdy není pozdě, i když může…
Všimla jsem si, že v posledních letech se nám zima posunuje čím…
Fotím ráda detaily. Snažím se najít něco poutavého i v tom,…
Když nás "íčkařka" Vlasta pozvala na zajímavou výstavu Czech Press…
Kdo hledá, najde - tak to se mi nepotvrdilo. Pátrala jsem…
V první polovině měsíce března jsme se vypravili na návštěvu k…
Ráda navštěvuji Dům umění města Brna. Mám pro něho slabost kromě…
V posledním březnovém týdnu jsem se vydala na dvě krásné…
Obec Brniště najdeme v okrese Česká Lípa mezi Zákupy a Jablonným v…
Norimberk (německy Nürnberg) je po Mnichově druhé největší město v…
Je jaro, každý rok se těším na kvetoucí jarní zahradu. Také tento…
Je sobota 19.4.25, blíží se velikonoční neděle a pondělí a…
Památnou horu Říp vidím denně. S největší pravděpodobností ji…
Česká Kamenice, přesněji řečeno. A Českou Kamenicí protéká řeka…
V Litomyšli nepramení léčebný pramen ani netryská blahodárné…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %