Podle předpovědi mělo dnes pršet jako z konve, ale u nás je neustále slunečno. Přesunujeme se s dětmi na chatu se zahradou, kterou máme na okraji města v těsné blízkosti Městských lesů. Dopoledne děti pomáhají dědečkovi vyrobit malý dřevěný plůtek kolem kompostu. Kubík docela obstojně pracuje s kladívkem, Adélka podává hřebíky. Dědeček je ze spolupráce s dětmi velmi nervózní, radši by to udělal sám. Ale neodvažuje se je odehnat. Plůtek se jim nakonec povedl a společnými silami ho usadili ke kompostu. V poledne se Kubík a Adélkou naládují špagetami s masem a zeleninou. Vím, že špagety milují, a jejich příprava je navíc rychlá a jednoduchá. Tak proč jim je neuvařit. Vypadá to, že děti budou chvíli po jídle klidné. Leží ve stínu na lehátkách a prohlížejí si staré Čtyřlístky po tatínkovi. My s mužem si vychutnáváme zaslouženou kávu.

Odpolední klid vydrží sotva půl hodiny. Za neustálých dotazů vyrážíme pěšky k rybníku Biřička, který je od naší chaty vzdálený asi dva  kilometry. Jdeme po Vodnické stezce, která vede mezi trojicí nejbližších rybníků s poetickými nazvy Datlík, Cikán a Biřička. Na stezce jsou rozmístěny panely s obrázky vodníků, víl, ryb, raků, světlušek a další vodní havěti. Na každém panelu je i krátký příběh. Trpělivě dětem předčítám. A běda, když se snažím kousek přeskočit. Jakub si příběhy o vodnících už docela dobře pamatuje. Již tuto trasu šel několikrát. Adélka na textu příběhu netrvá, radši si hladí obrázky.

U rybníka je malá travnatá pláž, kde se usadíme co nejblíže vodě. Voda u břehu je mělká, docela teplá a zkalená. Děti v ni řádí celé odpoledne, samozřejmě pod mým orlím dohledem. Podaří se mi je vylákat pouze na nanuka v místní hospůdce. Já si dopřávám malé pivo, abych trochu doplnila tekutiny. Na zpáteční cestě děti v lese zapadnou do borůvčí. Borůvek je letos dost. My dospěláci jen sedíme unaveně na pařezu a čekáme, až se vnoučata borůvek nabaží. Kubík donese hrstičku borůvek dědečkovi a ten je viditelně potěšen. Chlapi k sobě pomalu nalézají cestu. Konečně děti vstávají z borůvčí. Pomazaly si borůvkami i obličeje a vypadají jako Indiáni. Při prvním sprchování nejde borůvkový mejkap smýt. Ale snad se spláchla ta špína z rybníka a všechna klíšťata. Těch je letos všude spousta a Kubík je prý na ně jako magnet.

Před spaním pokračujeme ve čtení příběhů Ferdy mravence. Knížka je to prastará, ale jednoduché příběhy děti zaujaly. Bojuji sama se sebou, abych neusnula dřiv než ony. Pusinka na dobrou noc od obou dětí je mi sladkou odměnou.