Zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“ a nezvratná zájmena přivlastňovací (můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich) 

Pro užívání zájmena „svůj“ platí poměrně složitá pravidla. Omezím se na základní, k jejichž porušování běžně dochází.

Přivlastňovací zájmeno „svůj“ užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří nebo se přisuzuje osobě/věci, která je ve větě podmětem (původcem děje). 

Příklady:

Jana přišla i se svou sestrou.

Děláš to na své riziko.

Pozdravujte své přátele.

Napiš mi svůj názor. x Tvůj názor mě zajímá.

Petra se stará dobře o své rodiče (rodiče Petry). x Petra se stará dobře o její rodiče (např. rodiče Petřiny kamarádky).

Pavel půjčil peníze svému bratrovi (bratr je Pavla). x Pavel půjčil peníze jeho bratrovi (bratr je někoho jiného).

Nezvratná zájmena užíváme, pokud přivlastňovaná věc, event. osoba není zcela ve vlastnictví původce děje (podmětu).

Příklady:

Během olympiády budeme fandit našim sportovcům.

Děti se učily o našich významných spisovatelích.

Máme rádi našeho pana vedoucího.

Použití zájmena svůj může vyjadřovat citový vztah k původci děje (podmětu).

Příklady:

Milujeme svou vlast.

Budeme volit ve svém obvodě.

Pochutnal si na svém plzeňském.

Pokud jsou ve větě vyjádřeny dva děje a každý z nich má jiného původce, užíváme zájmena nezvratná.

Příklady:

Prosím vás o omluvení mého pozdního příchodu (já prosím, vy omluvíte, já jsem přišel pozdě). 

Prosím vás o omluvení mého syna (já prosím, vy omluvíte, syn je můj). 

Děkuji vám za blahopřání k mému úspěchu (já děkuji, vy blahopřejete, já mám úspěch).

Příklady ustálených spojení: dát něco na své místo, být svůj, být svým pánem, hledět si svého, ponechat něco/někoho svému osudu, přijít si na své, už jsou svoji.

Něco navíc

coby: „Ve významu ,jako‘ píšeme toto slovo dohromady: Do loňských voleb šel coby lídr. Zvlášť píšeme co by tehdy, jde-li o spojení zájmena co a výrazu by jako součásti slovesa v podmiňovacím způsobu, např. Nevíme, co by vás zajímalo.“

Zdroje:

Internetová jazyková příručka. https://prirucka.ujc.cas.cz/

Pravdová, M. (ed.). Čeština nově od A do Ž. Praha: Academia, Lidové noviny, 2016, s. 26.

Úvodní foto: Jelínek, J; Styblík, V. Čtení o českém jazyku. Praha: SPN 1971. Ilustrace Miloš Nesvadba.