Chodíte rádi do přírody? Myslím, že asi všichni. Příroda léčí, někdo také říká, jdu si vyčistit hlavu do přírody, potřebuji být chvíli sám, někdo stromy objímá, někdo čeká na ten správný fotografický okamžik, někdo obdivuje luční květiny, někdo u zurčícího potůčku se pohrouží do ticha.
Vše se slévá v jedno a vše pomáhá člověku načerpat vzduch a životní energii.
Nejraději mám ranní nebo večerní procházky. Ranní vzduch je tak osvěžující, vše v přírodě kypí životem, ptáčkové neustále švitoří a přelétávají sem tam. Moje psí holky pobíhají zvesela přede mnou. Mezi stromy prosvítá sluníčko a mně začíná být tak blaze a uvolněně. Najednou cítím, jak mě objímá vzduch, slunce, stromy tiše ve vánku šumí a vím, že v těchto chvílích jsem spjata bytostně s přírodou, s něčím nevysvětlitelným. Jsem součástí v těchto chvílích všeho, co se kolem mě odehrává a já tím prostupuji.
V takových chvílích mi je nesmírně dobře, Není místa pro žádné chmurné myšlenky. Jsem tu, jako malý nepatrný dílek do mozaiky, která se skládá z mnoha mnoha dalších nepatrných dílků. A každý ten nepatrný dílek je nepostradatelný pro celek. Pro estetiku i funkčnost. Takže jsem vlastně nepatrný, ale nepostradatelný dílek do skládačky.
Večerní procházky jsou kouzelné a jedinečné. Cítím, jak vše se zklidňuje, ztišuje a připravuje se na odpočinek. Slunce zapadá a už nevydává sálavé teplo, jen nádhernou zář, když mizí za obzorem. Takové ztišení prožívám niterně. Říkám tomu lehkost bytí. V životě přijde jistě různé větší, či menší trápení, tomu se nevyhneme nikdo. O to je důležitější, žít svůj život jak nejlépe umím a dělat to, co zvládnu a co mi činí i radost. Pak tu svoji dobrou náladu mohu dávat i ostatním. Myslím, že příroda nás i učí být lepšími, nebýt malichernými a sobeckými.
Co na tom záleží, jak jsi stár a kolik je ti let, když v trávě kvítek uvidíš, pak poklekneš.
Přeji vám, milí přátelé, ať příroda na vás pamatuje jen v dobrém a můžete z ní čerpat svoji sílu. Jsme její nedílnou součástí.
Pošlete odkaz na tento článek
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %