Panuje všeobecké povědomí, že město Hradec Králové leží na rovině. To nemíním nikomu vyvracet, ale musím upřesnit, že přesto ve městě existují dva kopečky. Ten známější (a nižší) je v centru města kousek od soutoku Labe a Orlice a stojí na něm staré historické jádro města. Ten druhý trochu vyšší kopec s protáhlým hřbetem leží na jižním okraji města a nazývá se kopec sv. Jana. Odděluje vlastní město od rozsáhlých městských lesů. Jeho hlavní devizou je, že je z něj krásný výhled jak na město, tak i do dalekého a širokého okolí. Za jasného počasí z něj můžete vidět jak Krkonoše, tak i Orlické hory, za ideální viditelnosti i Ještěd nebo Jeseníky. Moje vycházka začíná na jednom ze zdejších oblíbených vyhlídkových míst, kam jsem dorazila pěšky z naší chaty. Letos v létě jsem na kopci ještě nebyla, tak jen zírám na to, že výhled je v dolní části značně omezen bujným křovím.

Pohled na Hradec Králové z kopce sv. Jana

S nadějí se přesunuji na další vyhlídku, které se říká Rozárka. Ta je trochu výš a poskytuje lepší výhled. Na tomto místě byla v minulém století dokonce malá lyžařská sjezdovka, po které zde zůstaly jen zbytky vysokých kovových sloupů, na nichž bylo původně upevněno osvětlení. V posledních letech se o využití tohoto prostoru na hradecké radnici dlouze diskutovalo. Letos na jaře snad dostal zelenou projekt architekta Davida Vávry, podle kterého by zde měla vyrůst nová restaurace s výhledem na město a znovu také sjezdovka, na které by se dalo lyžovat i v létě. Nu, uvidíme. Teď je tu krásný klid vhodný pro rozjímání.

Pohled na Hradec Králové z vyhlídky Rozárka (v pozadí Krkonoše)

Kopec sv. Jana má i svou zajímavou historii. Již v 16. století byl na tomto místě postaven kostel na památku mistra Jana Husa, po něm dostal také kopec své jméno. Kostel byl během staletí několikrát pobořen a znovu obnovován, koncem 17. století byl přejmenován na kostel sv. Jana Křtitele a o něco později byl doplněn kostnicí, která byla časem přestavěna na zvonici. Kdykoliv se na toto místo dostanu, vždycky se zastavím u tohoto kostelíka obklopeného malým hřbitovem se stísněnými hroby. Je to pro mě jakési magické místo, které mě z neznámého důvodu přitahuje.

Kostel sv. Jana Křtitele

Místo na kopci si v minulosti  vyhlédlo také město pro vybudování některých zajímavých objektů. V roce 1937 byla na hřebenu kopce sv. Jana postavena vodárenská věž, která se stále využívá a slouží jako zdroj pitné vody pro obyvatele Nového Hradce Králové. V listopadu 2017 byla tato věž díky funkcionalistickým a moderně klasicizujícím prvkům prohlášena za kulturní památku. Jednou ročně bývají podzemní prostory vodárenské věže otevřeny i pro veřejnost.

Vodárenská věž na kopci sv. Jana

Nedaleko této věže se nachází hvězdárna a planetárium. Výstavba hvězdárny probíhala v letech 1947 – 1961, digitální planetárium bylo postaveno po roce 2013 z peněz EU. V obou objektech probíhají mimo jiné zajímavé programy pro veřejnost (pozorování oblohy, virtuální cesty prostorem i časem) i programy pro školy.

Hvězdárna 

Planetárium (výrazný objekt, složený z rotačního elipsoidu posazeného na podstavu ve tvaru širokého kvádru)

Pohled z kopce směrem na jih je úplně odlišný. Upoutá vás hradba lesů i hladiny rybníků, které v ostrém letním slunci září jako zrcadla. K nim se dostaneme, až sejdeme zpočátku trochu strmou cestou na jižní straně kopce. V těchto místech se v minulosti pěstovala vinné réva, v dnešní době z toho zůstal jen název ulice „Na vinici“. V současné době zde vyrůstají mezi zemědělskými objekty a výběhy pro chov koní nové rodinné domy.

Část jižního svahu, dříve se tu pěstovalo víno. V zeleni je ukrytá hvězdárna.

Na jižním svahu se chovají i koně.

Pod kopcem sv. Jana vyrostlo v minulých letech i 9-jamkové golfové hřiště s restaucí a hotelem. Teď se zde mimo jiné konají letní příměstské kempy pro děti. Zájemci si zde mohou vyzkoušet golf se zapůjčeným vybavením.

Kousek golfového hřiště s jeho zázemím

Hřiště míjím, můj vztah ke golfu je vlažný. Cestou mezi výběhy pro koně mířím k místním rybníkům, jejichž hladina byla vidět z kopce. V blízkém okolí Hradce je kupodivu až třicet rybníků různých velikostí. A většina z nich má i bohatou historii. V průběhu minulých století zde rybníky střídavě vznikaly a v době, kdy se investice přestaly vyplácet, protože klesala cena ryb, zase zanikaly respektivě byly přeměňovány v lesy. Rybníky na Hradecku dostaly znovu zelenou začátkem minulého století. Některé jsou využívany pro chov, jiné zase k rekreačním účelům. 

Cesta mezi výběhy k rybníkům

Na místním potoce Biřička leží kaskáda rybníků Biřička – Cikán – Datlík – Roudnička. Tyto znám nejdůvěrněji ze všech, protože jsou nedaleko naší chaty a často kolem nich chodívám. Rybník Datlík byl založen v roce 1469, vznikl zatopením lesa Křivec, který byl původně v majetku bývalého opatovického kláštera. Podobně jako ostatní rybníky v této oblasti byl v roce 1835 zrušen a vysušen a jeho plocha byla zalesněna. Ale roku 1898 byl zase obnoven a zarybněn, u jeho hráze byla postavena hájovna a hráz byla osázena duby, které na ní stojí dodnes. Tento rybník je chovný, čerstvé ryby se zde i prodávají. Na jaře zde hnízdily labutě, nedávno jsem zde zahlédla volavku šedou. Byla však příliš daleko a fotografie nebyla kvalitní.

Rybník Datlík

Oblast rybníku je přírodní památka. Vyskytuje se tu řada zajímavých živočichů i rostlin.

Vodnická stezka  je určena hlavně pro děti a najdete ji  na cestě spojující rybníky. Na každém zastavení je prezentována některá z pohádkových postav a a její příběh. 

Obdobnou historii má rybník Cikán, byl založen ce stejném roce jako Datlík, po čase zrušen a znovu obnoven. K jeho neobvyklému  jménu se váže řada pověstí. Jedna z nich praví, že vznikl v místě, kterému se říkalo "Na cikánce", protože tam cikánský mladík zabil svou nevěstu. Ještě v polovině minulého století byl rybník oblíbený ke koupání, párkrát jsem se tam byla koupat s dětmi. Ale později byl změněn na rybník chovný. Přesto k němu chodívám ráda v každém ročním období. Na jaře kvůli jasné zeleni okolních lesů, v létě se kochám kvetoucími lekniny u jednoho z břehů. V podzimním slunci hraje jeho hladina všemi barvami  přírody. A pokud v zimě  pořádně zamrzne, děti ho využívají k bruslení. 

Rybník Cikán

K rekreačním účelům je určen největší z této skupiny rybníků Biřička. Zároveň jeho zázemí je východiskem pro návstěvu hradeckých lesů. 

 A teď honem zpátky na chatu, dát si nožky nahoru. Ušla jsem asi 6 km. 

Zdroje informací:

wikipedie
www.astrohk.cz