„Tak co, děti, už se těšíte na prázdniny a už víte, kam pojedete a co tam budete dělat?“ zeptala se paní učitelka na konci školního roku žáčků ve třídě. Naše vnučka Adélka jí odpověděla básní:
„Pojedeme na chatu
a uvidíme táty kravatu.
Budeme se na chatě koupat
a pak se budeme houpat…“
A já dodávám, že na chalupě, kromě dalších aktivit, budeme určitě hodně grilovat. Grilování máme totiž všichni rádi. Stmeluje rodinu. Jen mi připadá, že s tím mám docela dost práce…než připravím maso, buřty a sýry, než udělám salát, než nanosím ven talířky, skleničky, příbory, pivo, víno, chleba a omáčky, než rozdělám oheň, než to upeču, než vše zase poklidím, tak naběhám kilometry.
Už se několikrát stalo, že po mém brblání: „Jak já k tomu přijdu,“ se grilování ujal můj tatínek, ale nedá se říct, že by mi nějak významně usnadnil situaci, protože jeho pomoc spočívala zejména v tom, že si stoupnul ke grilu a volal: „Pojďte si ke mně, mně se to tu pálí!“ A nakonec jsme se vždycky pohádali a já bych si přeci jen pomoc představovala trochu jinak: klidnější a komplexnější.
O to víc mě onehdy mile překvapil syn, když řekl:
„Mamčo, dneska je vedro. Odpočiň si, grilovat budu já.“
A skutečně hned připravil a naložil maso. Na zahradě jsem mu jen pomohla očistit gril a vydala mu dřevěné uhlí a poté jsem se spokojeně usadila s knížkou do lehátka a začala číst první větu. Periferním zrakem jsem ale viděla, že syn chodí sem a tam, jako kdyby něco hledal.
Najednou se ozvalo: „Mami, nevíš, kde jsou sirky?“
Než abych mu složitě vysvětlovala, kde tak malou věc najde, raději jsem mu pro ně zaběhla. Ve chvíli, kdy jsem se usazovala zpět do lehátka, se ozvalo: „Promiň, že tě ruším, ale nevíš, kde je nějaké chrastí nebo šišky na podpal?“
„Hned ti to přinesu,“ slíbila jsem a vyrazila do kůlny.
„Výborně, díky,“ zaradoval se syn. „A když už stojíš, tak bys sem mohla donést z ledničky to maso.“
Poté odborně rozložil maso po grilu a povídá: „Trochu jsem se zaprasil, nemáš ňákej hadr? A než se to upeče, mohla bys prosim tě přinést talířky, skleničky, příbory, pivo, víno, chleba a omáčky?“
Jakmile jsem vše prostřela na stůl, syn provedl kontrolu: „Ještě tady chybí sůl, a když už tam jdeš, vezmi i sklenici čisté vody a můžeš zavolat ostatní, protože za chvíli budeme jíst.“
Musím říct, že jídlo bylo opravdu vynikající. Pak už mi zbylo jen všechno uklidit a s dobrým pocitem, že není nad to mít zastání, jsem si mohla konečně znovu sednout do lehátka a dočíst si tu rozečtenou první větu.
Jen nevím, jestli zrovna tahle grilovačka nebyla ze všech našich grilovaček ta nejvypečenější.
Pošlete odkaz na tento článek
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %