Kdy voda jemně ovívá celé tělo a člověk se vznáší. Kdy v jasných nocích září hvězdy na obloze, přemýšlím o souhvězdích, v kterých se nevyznám a  obdivuji krásu rozsvíceného nebe.

Občas proletí letadlo, nechávajíce za sebou bílou čáru. Napadají mě otázky, kdo tam asi sedí, jaký má cíl. Kdy si mohu ve velkých vedrech lehnout pod strom s knížkou v ruce. Kdy, když zapadne sluníčko, mohu začít zalévat květinky a zeleninu, které žíznivě vsakují vodu. Kdy občas zaprší a mohu si příjemně zalenošit doma.

Léto se střídá u mě ve zamení určitých dobrovolných povinností a chvilek, kdy se věnuji jen tomu, co chci já. Je zavřená mateřská školka, tak dostanu vnoučka i vnučku na starost. Vnučka už je samostatná, ale vnouček čtyřletý potřebuje ustavičný dohled. Tak skloubím vaření i hlídání a  někdy si i zajedeme na výlet do blízkého okolí. Jelikož je Matýsek na auto zvyklý od narození, je pro něho velký svátek občas jet autobusem, či vláčkem. I babička nepohrdne autobusem do nejblížšího městečka. Zajdeme spolu lesní cestou do restaurační předzahrádky na Kyselce, je tam i koutek pro děti a babička si v klidu může dát dvojku. Nebo si zajdeme zaplavat, jenže letos se chlapec nějak vody bojí a je jen na kraji břehu. Nenutím ho, to přijde samo. 

Také zahrada potřebuje moji péči. Velkou láskou jsou moje květiny, které zaberou dosti času, jenže je to čas mile strávený v jejich společnosti. Nějaké okurky jsem zarexovala, zamrazila různé druhy ovoce a fazolky, udělala džemy, zejména rybízový, ten spotřebuji na vánoční cukroví. Jen rajčata se nevydařila, několik keříků máme ve skleníku a tam jsou pěkná. 

Také žijeme i s tancem - v sobotu byla letní slavnost s kántry hudbou, s ohňostrojem, byly i taneční kreace u pláže. V neděli jsem nabírala ztracenou energii. 

Školka je už tento týden otevřená, tak mi zbývá více času na moje psí miláčky i na zahradu. Jenže prší, snad se sv. Petr nad námi slituje a nechá nám ještě chvíli léto. Vždyť koncem týdne chceme ještě odjet do našeho oblíbeného Nepomuku, chytat ryby, sbírat houby, koupat se, zajít do hospůdky. Sejít se s přáteli. Uvidí se.

Zatím prší a koupu velký vánoční katus, který je něčím napadený. Snad postřik jarem zabere. Pořád prší. Upekla jsem šveskový koláč ke kávě . Prší pořád a Mysty na mě vyčítavě kouká, že se mi nechce do deště. Prší, možná je to dobře, protože v klidu dopíši článek a dám dohromady fotky.

Přeji všem ještě hezké zakončení léta, dobrou mysl a dobré zdraví! ♥♥♥