Fejeton: Bychováním k utěšení duše

Fejeton: Bychováním k utěšení duše
Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

„Kdybych bejval poslechl tátu a šel na práva místo na stavárnu, mohl jsem se dneska mít třeba jako tamten vypasenej tlučhuba,“ kamarád Jirka ukazuje na obrazovku, kde jistý mediálně naleštěný JUDr. právě sděluje národu, že krást se nemá, nebo tak něco…

Kdo, proboha, vymyslel ono zvěrstvo, že v hospodách jsou na zdi televize. No dobrá, chtějí, aby tam chlapi chodili koukat na fotbal, ale pak hned vypnout! Ani o vteřinu víc. Televize krade hospodám jedno z jejich božských poslání – býti Akademiemi mužské moudrosti a svébytnosti. Teď třeba zapříčinila, že Jirkův povzdech určitě u našeho stolu rozpoutá defétistickou debatu „Co by mohlo být, kdyby bývalo nebylo tamto!“ Takže místo abychom tradičně s klukama řešili problematiku aktuálního světa, začneme se hrabat v osobních dějinách a lovit v nich události, kdy nás osud přivedl ke šlápnutí do… řekněme do měkkého. Prostě začneme klasicky honit bychy. A protože jsme pánové již postarší a rozhodující zádrhely našich individuálních dějin se tedy většinou odehrály již před drahně lety, půjde o bychy prastaré neboli archeobychy.

Mé předpoklady se naplnily, už je to tady. Karel s dojatě vlahým okem archeobychuje, jakej byl ve fotbalovém dorostu supertalent, a kdyby mu tenkrát ve Vonoklasech neprokopli koleno, byl by určitě válel první ligu a samozřejmě i reprezenťák. Luboš má zase v zásobě hned duo osobních tragédií v podobě dvou parohatých manželství, do kterých on – člověk čistý a vysoce morální - zcela náhodně spadnul. Vzápětí Vladimír rozhořčeně žehrá na to, že nechtěl bejt takovej hajzl jako všichni ostatní podnikatelé, a jen proto zkrachoval. Robert se přidává k Jirkovi ve věci fatálně chybné volby profese: „Všichni spolužáci z peďáku se na to hned po škole chytře vykašlali, ale já trouba pitomej celej život za pár mizernejch čudlů učil haranty.“

Nechápu, proč Mezinárodní zdravotnická organizace už dávno nezařadila do svého seznamu chorob maskulinní bychózu. Přitom je to moribundus postihující prakticky celou samčí humánní populaci. Každej chlap má přece ve svém duchovním skladišti nejméně jednu událost, která kdyby bývala byla nebyla (a on za ni samozřejmě nemůže), tak mohl bejt dneska někde úplně jinde. Někde na vrcholku lidstva, světa, vesmíru.

Náš stolní archeobychový festival zuří na plný obrátky a mně po zádech tančí mráz hrůzy z toho, jaké jsme my chlapi chudinky. Proč nás život tak brzdí prostřednictvím pastí, ve kterých nevinně uvázneme a které změní naše rozlety orlů v přízemní hopkání vrabčáků. Sedí nás teď v hospůdce u stolu pod televizí pět vlastně nezajímavejch dědků, ale kdyby býval byl svět normální, tak tvoříme skupinku nositelů Nobelových cen, olympijských vítězů, miliardářů a sexsymbolů. Ale nejen my, u každého ze stolů by popíjela pivko a pojídala tlačenku s cibulí takováhle vybraná společnost. U všech stolů ve všech hospodách!

Říkám si, že to možná Pánbůh nebo příroda (laskavý čtenář nechť si sám vybere) takhle zařídil/zařídila úmyslně. Nechtěl/nechtěla, aby se po Zemi pohybovaly miliardy miliardářů, mistrů světa, nositelů Nobelovek, národních umělců, velkých vojevůdců, olympijských vítězů a sexsymbolů. Asi to nepovažoval/nepovažovala za vhodné. Tak nám samcům lidské populace alespoň seslal/seslala tuhle utěšitelskou psychohru „Chlape, zabychuj si!“. Konec konců, jak se říká na konci skvělýho filmu Světáci: „Není důležité, že se to nestalo, důležité je, že se to mohlo stát!“

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
17 komentářů
Anna Novotná
Příjemné, vtipné čtení, pěkné obsahově i literárně. Potěšilo mě, že v tom s těmi BYCHY nejsem při tom bilancování sama. Srdečně zdravím.
Jitka Caklová
:-) :-) Sama za sebe mohu napsat, že moje bychy žehrání a posměchu vůči sobě se už proměnily v bychy sebechvalné, někdy až vítězné, přesto se zatím neumím vyhnout tomu, že sebechválu, neboť je to skutečnost, červíček pochybností občas navrtává :-) :-)
Jiří Dostal
:-) :-) Proč tolik žehrání a posměchu? Jsou přece i bychy obranné, vítězné a sebechvalné na metály "Signum laudis"! :-) :-)
Jitka Caklová
Kdo ví, kde a čím BYCH dnes byla, KDYBYCH se nenarodila do rodiny, do které jsem se narodila. KDYBY ze mě vyrostla krásná holka po mamince a ne "čára", s prsy, nosem a nevzhlednýma rukama, po tatínkovi. KDYBY mi komunisti povolili, na doporučení učiliště pro výborný prospěch v prvním ročníku, přestup na potravinářskou průmyslovku do Pardubic, atd. Těch BYCHŮ by bylo a dík za to, že jsou pomíjivé. Ne vždy a vše, co jsem kdy dělala, jsem dělala ráda a přesto dnes pro mě není, na co BYCH si mohla ztěžovat i KDYBYCH chtěla :-) :-)
Naděžda Špásová
Tohle není jen doménou samců, i samice to znají. Ty to neříkají v hospodě, ale v kavárně u kávy a dortíků a "kdybych" se týká většinou těch samců. Dobře napsané. :-)
Jana Vargová
Zase jedno skvělé čtení! Vaše texty mi připomínají povídání Františka Nepila. Moc za ně díky. Á propós, kdybyste někdy chtěl vydat knihu Vašich fejetonů, prosím, dejte včas vědět, abych nemusela stát frontu. :)
Helena Štěpánková
Moc vtipné, píšete skvěle, jen tak dál!
Věra Lišková
Skvěle napsané, takový humor mám ráda.
Jitka Caklová
J.D. 04:53 :-) :-) :-)
Jiří Dostal
:-) Nechal bych to být, pane autor, není bych jako bych. Když se ohlídnete za ženskou, snad si ještě pamatujete, co jste viděl zepředu... :-)
Hana Rarasch
To je absolutní blábol. Každý myslící člověk ví, co BY BYL BÝVAL mohl udělat lépe v různých oblastech života. Jenže život je řetězení momentů, událostí, takže platí jen :"Život není to, co chceme, ale to, co máme."
Zuzana Pivcová
To přece bylo už dávno ve starém filmu Knoflíková válka. Kdybysem to byl věděl, byl bysem tam nechodil... Jenže, kdybych byla něco udělala jinak, tak by nejspíš i jiní něco byli udělali jinak. :-D
Helena Vernerová
Jak píše paní níže, bychování je rozšířené i mezi ženami :) a nemusí být ani příliš staré... Ale nejčastěji myslím bývá spojené s tím, že.... kdybych si já hloupá vzala tenkrát Pištu Hufnágla.... :))
Alena Švancarová
Naprosto perfektní,úsměvné ,ale pravdivé.Takových - kdybych býval - postává s cigaretou v ruce před hospodou,denně chodím okolo jedné.....
Jana Šenbergerová
:-) Jestli vás to uklidní, bychování postihuje i ženy, ale protože mívají k "přírodě" blíž než muži v hospodě, většinou jsou smířené. Jen občas si postěžují kamarádkám v kavárně: "Kdybych si já byla vzala ..., kde jsem dneska mohla být."
Jana Hošková
Jak pravdivé ! :-))
Daniela Řeřichová
Jako vždy prima, děkuji!
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše