První kolo, dobrodružství na moři, láska na chmelu anebo…
Byla jsem ve druhém ročníku na Akademii a snažila si udržet 350 korun prospěchového stipendia, k čemuž mi chyběla poslední zkouška u obávaného guru českého filmu A. M. Brousila.
Jenže mi odjel, zahalen do pověstné bílé šály, reprezentovat českou kinematografii na světových festivalových kolbištích.
Prázdná kolonka v indexu mě v parném létě zneklidňovala víc než tramvaje přecpané spartakiádními cvičenci.
Párkrát jsem se v tom vedřisku sesula a přivolávala svůj den D.
Poučena zkušenějšími jsem se pustila do velkého úklidu. Zabralo.
Před půlnocí jsme jeli embéčkem do porodnice.
Janovi doporučili, aby se přišel zeptat druhý den.
Podařilo se mu sehnat kytici dvaceti rudých růží s jednou bělostnou uprostřed. Ta jediná mi zbyla po rozdání sestrám, asistentkám a uklízečkám.
Jan byl ovšem navíc vybaven kvalitní whisky.
Několik hodin posedával na chodbě a pak uslyšel křik novorozeněte.
Když mu kyprá sestřička přišla ukázat svraštělý uzlíček, drtil ji v objetí tak vášnivě, až se rozvzlykala.
Jan potom vstoupil do bílých dveří a dojatě líbal každou osobu bíle oděnou. Doktor Ferenc, který byl hlavním režisérem porodu, se ubránil. Pomohl Janovi odnést flašku, a protože již měl po službě, tak mu pomohl i s obsahem.
Můj muž pak vyšel do rozžhaveného letního odpoledne a pod Vyšehradem si stopl tramvaj.
Cestujícím oznámil, že má syna a šel to oznámit i mým rodičům. Ti to poznali hned, když místo odemykání branky lezl přes plot.
Na zářijovou zkoušku jsem se dostavila s kočárkem, který mi spolužáci v Lažanském paláci vynesli do třetího patra.
Nesmlouvavý pan profesor zavadil pohledem o nezvyklý předmět, ale nežádal vysvětlení. Vedli jsme dialog o neorealismu a stipendium zůstalo zachováno.
Zachováno zůstalo i synkovo privilegium vyskytovat se opakovaně na akademické půdě.
V předvečer nového školního roku mu přeji, stejně jako ostatním pedagogům, vnímavé a bystré žáky.
A také osvědčenou formu vzdělávání tváří v tvář, kterou nemůže nahradit sebedokonalejší obrazovka.
Prázdniny stačí dva měsíce. I tak jsou neopakovatelné
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
