Uvozovky používáme k vyznačení přímé řeči i doslovných citátů, přesných názvů, výrazů z cizího prostředí, nespisovných výrazů, výrazů ironických, výkladů významů slov apod. V případech, kdy nejde o přímou řeč, se doporučuje užívání uvozovek omezit, pokud lze část textu, název nebo titul vyznačit jinak (například kurzivou).

Je‑li v uvozovkách celá věta, píše se druhé uvozovací znaménko na konci věty až za příslušným interpunkčním znaménkem (tečkou, čárkou, vykřičníkem, otazníkem). Např.: „Dětem se výlet moc líbil, doma o něm dlouho vyprávěly rodičům.“

Je‑li uvozovací věta do přímé řeči nebo citátu vložena, označuje se počátečním a koncovým uvozovacím znaménkem každý jednotlivý úsek přímé řeči nebo citátu. Druhé uvozovací znaménko se píše až za tečku, čárku atd. Např.: „Myslela jsem, že už se nevrátí,“ řekla Petra, „ale mile mě překvapil.“ 

Pokud končí citovaná věta otazníkem či vykřičníkem, čárku před koncovými uvozovkami nepíšeme. Např.: „Proč bych tam měl chodit?“ nechápal Martin.

Jestliže se do výpovědi začleňuje část jiného textu, aniž se uvádí větou uvozovací, klade se druhé uvozovací znaménko před tečku, čárku, středník, otazník nebo vykřičník. Např.: Babička říkávala, že „vždycky může být ještě hůř“. „Spravedlnost“, které se dovolával, však nepřišla.

Příklady:

přímá řeč: Zeptala se ho: „Už máš za sebou tu zkoušku?“ nebo „Už máš za sebou tu zkoušku?“ zeptala se ho.

přímá řeč, do níž je vložena uvozovací věta: „Tohle všechno,“ řekl znuděně, „jsem už viděl.“

začlenění uvozeného textu do výpovědi bez uvozovací věty: Až příliš často zdůrazňoval, že „cestovatel v Grónsku nikdy nebyl“, ale že pouze „plácá nesmysl za nesmyslem“. 

uvozený text vložený do jiného uvozeného textu: „V lázních jsme bydleli v penzionu ‚Zátiší‘, který stál blízko kolonády.“

názvy: Moc se mi líbí Beethovenova „Óda na radost“.

výrazy z cizího prostředí: Z ukázek freestylového snowboardingu návštěvníky nejvíce zaujal „jibbing“.

výklady významů: Termín deminutivum znamená „slovo zdrobnělého významu“.

ironický význam: Ten tedy byl „nadšený“.

Zdroj:

Internetová jazyková příručka. https://prirucka.ujc.cas.cz/

Úvodní foto: Jelínek, J; Styblík, V. Čtení o českém jazyku. Praha: SPN 1971. Ilustrace Miloš Nesvadba.