Spokojenější, osvícenější, aktivnější. Taková slova zněla v závěrečné zprávy v průzkumu, který s odstupem deseti let mapoval životní styl a názory tří tisíc Čechů ve věku padesát pět až šedesát pět let. Sociologové z agentury Median došli k závěru, že tato skupina lidí je v současnosti výrazně spokojenější, než dříve jejich vrstevníci bývali. Otázkou však je, co si vlastně pod pojmem spokojenost představit, když každý člověk má poněkud jiné představy o svém životě.

Zatímco některá šedesátnice zajásá, když jí děti dají k Vánocům poznávací cestu po řeckých ostrovech, jiná by na to řekla: „Kam bych v tom vedru jezdila, za ty peníze jsem mohla mít nové koberce.“

Celkově je však z průzkumu jasné, kam uvažování lidí této věkové kategorie v poslední době směřuje nejvíce. „Stoupl zájem o duševní život, o umění, o kulturu. Vidíme posun k nemateriálním hodnotám. Zajímavé je i to, že je vidět posun k individuálnímu trávení volného času,“ řekl analytik agentury Median Matěj Ehrlich. Autoři průzkumu zaregistrovali, že mnoha lidem v takzvaném mladém seniorském věku nevadí, když tráví volný čas sami, například, když sami cestují. Přibylo těch, kteří preferují cestování sami, případně s partnerem, oproti tomu, aby trávili volný čas co nejvíce s početnou rodinou. Zjednodušeně řečeno, když se šedesátiletých dam ptáte, jestli by raději strávily dovolenou s partnerem nebo kamarádkou v hotýlku určeném pouze pro dospělé nebo s společně s dcerami, syny, zeťi, snachami a vnoučaty, přibylo těch, které kývnou na první možnost.

Lidé ve věku okolo šedesátky rovněž uvádějí, že čím dál víc pociťují nedostatek volného času. Mnozí si uvědomují, že si za to mohou tak trochu sami, protože žijí aktivně, mají hodně zájmů a když k tomu přidají pracovní povinnosti, cítí se být více či méně unavení. Přesto se však aktivit nechtějí vzdát.

„Beru to tak, žiju poslední etapu života, kdy jsem si ještě schopna slušně vydělat, něco ušetřit a dopřát si kulturu, sport, cestování. Počítám s tím, že ve vyšším věku už bude jen hůř, tak si teď chci dělat život zajímavý, hezký a dopřát si, co jsem nestihla,“ říká jednašedesátiletá Renáta, která pracuje v sociálních službách. Její slova vystihují uvažování mnoha lidí v plus minus jejím věku, kteří z rozsáhlého průzkumu vyšli jako takzvaná šťastná generace. Tak současné šedesátníky začali novináři hojně označovat. Přispělo k tomu i zjištění, že lidé, kteří mají blízko do penze, jsou často spokojení se svou prací, už v ní neočekávají velké změny, nehoní se za kariérou a ani se tolik neobávají, že o ni přijdou, jako lidé, kterým je okolo padesátky.

Pro většinu z nich je práce důležitá především proto, aby si mohli dopřávat své koníčky a zájmy. Většinou už mají zařízené byty a domy, neplánují velké nákupy, rekonstrukce, není pro ně prioritou kupovat nové zařízení či oblečení podle měnící se módy. Peníze chtějí spíše spořit nebo si za ně dopřávat zážitky. Ostatně, i ty uspořené částky plánují časem použít na takzvané zpříjemnění života v penzi. „Dělám vše proto, abych si mohla každý rok dopřát dovolenou u moře, ve skromném apartmánu na nějakém řeckém ostrově. Nevzdám se jí žádný rok a doufám, že  budu mít naspořeno tolik, abych se jí nemusela vzdát ani v době, kdy budu v penzi. Dokud mi zdraví dovolí, budu cestovat. Někdy jedu s kamarádkou, někdy sama. Vůbec mi nevadí jezdit sama, ovládám slušně angličtinu, čas od času se zdokonaluju prostřednictvím on-line kurzů. Vidím hodně lidí, kteří cestují sami,“ vypráví třiašedesátiletá Ivana, která je učitelka na střední škole.

„Starší lidé se dnes cítí déle mladí. Život je nyní tak plný různých možností, ale i tlaků a tolik se zrychlil, že se stal takovým mládím protaženým do nekonečna,“ říká psychologický poradce Petr Šusta.

Mnozí lidé ve věku okolo šedesátky říkají, že zatímco dříve si pod pojmem šedesátník představovali starého člověka, nyní se v tomto věku cítí být výrazně mladší. Může to být subjektivní pocit, ale zároveň tomu nahrává doba a podmínky, ve kterých žijí. Člověk má totiž přirozenou potřebu srovnávat se s okolím a přestože by se tomu třeba bránil, podvědomě se přizpůsobuje světu kolem něj. Takže, jestliže šedesátník vidí, že většina lidí v jeho věku nyní žije aktivně a má řadu zájmů, přijme to za jakousi normu a chová se více či méně podobně. Zatímco jeho táta či děda kolem sebe častěji viděli, že jejich vrstevníci pečují o zahrádky nebo sedí doma v teplých papučích.