Konec dobrý a snad všechno dobré

Konec dobrý a snad všechno dobré
Ilustrační foto: Pixabay

Nerada odcházím odněkud roztrpčená, naštvaná a bez vysvětlení. Myslím, že jsem začínala psát do íčka jako jedna z prvních a je to už hodně let. Ani se mi to nechce spočítat. Psala jsem velice často o sobě, o strastích i slastích posunutého věku, a psala jsem s nadsázkou, a jak říkala vždy Zuzka, s nenapodobitelným humorem. Nikomu jsem neubližovala, nikoho nekritizovala, ani nenapadala.

Články tady bývaly pěkné, upřímné a také ovzduší mezi íčkaři mě moc bavilo. Můžu říci, že jsem pro íčko psala ráda.

Od té doby se ale hodně změnilo. Přišli lidé, kteří si svojí nadřazeností osobují kritizovat a poučovat. Možná, že ti mladší jsou rádi, ale já se ve svém věku opravdu nevyhnu nějakým chybičkám a ani se nebudu učit psát ve Wordu.

Snažila jsem se vždy psát příběhy trochu úsměvné, ale je pravda, že jak se poměry na íčku změnily, napsala jsem několik článků méně úsměvných, ale jak je vidím pravdivě já a jaký je můj názor. Ano, můj život nebyl vždy veselý, a já jsem se ho ale snažila vždy trochu zlehčovat. Na svůj neveselý názor, od pana rádoby nadřazeného spisovatele, jsem se dočkala neomalené kritiky. Možná by měl taky vydat poučení, jak kritiku psát, aby neubližovala. Já nebudu už psát, co se mi nelíbí na psaní pana nadřazeného, protože už to pro mne nemá cenu.

Článků poučných už na íčku přibývá a nemyslím ty články s radou, co mám ve svém věku nosit na sobě. Myslím si ale, že po posledním Literárním koutku č .7, lidé přestanou ostatní zvát na výlety. Jsem zvědavá, kdy se ze psaní článků stane ošklivá nuda a lidé staří jako já s utíkajícími chybami se vůbec budou bát něco napsat .

Asi už jsem opravdu stará a některým věcem možná nerozumím, ale psaní na íčku už mi rozhodně radost nedělá.

Velice si vážím Zuzanky Pivcové a pana Honzy Rašky a těm moc děkuji, že jsem tu mohla být. Všem, které jsem měla ráda a oni to možná vědí, ještě přeji hodně zdraví. Hana Šimková.

P.S.: Jo a kdo chce, může mi opravit chyby, nebo styl mého psaní.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
47 komentářů
Granda Nekonata
9.29 je to tak :-)
Hana Šimková
Proboha o čem to vlastně mluvíš? Já už opravdu odmítám reagovat vůbec na nic a hlavně ne na ten guláš, co se tady vytvořil. Vzdávám se a utíkám odtud jak nejrychleji je to možné.
Libuše Křapová
Hanko, promiň, ale přidávám se tentokrát k Monice. Chceš odejít, dobře. Může nám to být líto, ale je to tvoje rozhodnutí. Tak proč ty zbytečné tanečky? Protože mně to teď připadá jako - Kdo nejde s námi, jde proti nám. Kritika a konfrontace patří k životu. A prostě nemůže být jen kladná.
Hana Šimková
Pni Vargová já nevím proč jste to nepochopila .Já jsem se chtěla jenom slušně s některými lidmi rozloučit a je úplně jedno, jaký jsem měla důvod k odchodu. Drama z toho začali dělat někteří lidé, pan Vrba a teď jste se připojila i Vy. Jinak bych opravdu odešla bez humbuku. A těm lidem, kteří to tak pochopili ještě jednou děkuji. Jo a pan Vrba si může zaplakat. Váš článek si určitě přijdu přečíst.
Martin Vrba
Paní Vargová, máte naprostou pravdu, že si vždy pochlebují v každém kolektivu určité skupiny lidí, většinou se spolčují ti slabší proti těm silnějším, silnější se nepotřebují spolčovat, ti mají zase tendenci se strkat mezi sebou. To je zákon smeček a já jsem dokonce přesvědčen, že kdyby se i samotný Kristus dostavil na Zem, ale nepřišel by do Říma k papeži, ale jen někam k chudému chalupníkovi, tak všichni, kteří v něj věří a respektují i tu hierarchii církví a modlí se k němu už 2000 let, by ho neuznali, protože by třeba ty lidi i tu samotnou církev kritizoval, i kdyby denně dělal 100 zázraků a dál by čekali na toho svého, ze kterého jim plynou hlavně jen výhody a žádná kritika. :)
Jana Vargová
Napadá mě jen jedna myšlenka: lidi, co blázníte?! Paní Šimková, když už nechcete přispívat do íčka, tak přestaňte. Proč tolik humbuku? A proč se strefovat do lidí, kteří svými radami pomohou nám, nezkušeným, s vylepšením toho či onoho? Na nich je vidět, že to, čemu se celý život věnují, ovládají. Kdyby věděli, jak sestrojit jaderný reaktor, a mně by to pomohlo, požádala bych je o radu. Když si článek přečíst nechci, tak ho nečtu. Kdyby se lidi navzájem jenom chválili, žili bychom stále na stromech. Kritika je k životu nutná, posouvá věci kupředu. Jako učitelka přece víte, že je nutné pracovat s názory odlišnými od těch vlastních. Píšu, jak mi "zobák" narostl. Neodradí mě nepříznivé komentáře, ani jejich nízký počet, ani málo hvězdiček. Protože se mi občas psát chce a tady vidím ideální možnost poslat svoje myšlenky do světa. Navíc mám dojem, že zde existuje skupina lidí, kteří se znají z různých setkání, a kteří hvězdičkami a kladnými komentáři k příspěvkům svých známých opravdu nešetří. No a co? Kvůli svému pocitu přece nehodím flintu do žita! (Ejhle, tohle mohl být článek do nedávné soutěže!) A přiznám se, že si raději přečtu a vrátím se k článku, ze kterého vyznívá humor a nadsázka. Ale abych nezdržovala, je jenom naše volba, co, kdy, jak, proč, kde učiníme. Mám rozepsaný článek. A protože se mě včera pan Raška, když jsem si přebírala kalendář a tašku, zeptal, proč jsem už dlouho nic nenapsala (chodím ještě do práce a poslední dobou doma nechci počítač ani vidět), jdu načatou práci dokončit. Proti věčnosti náš život představuje zanedbatelný čas. Promarnila jsem ho hodně, jdu to napravit.
Martin Vrba
10.12.2021 10:25 Paní Šimková, nikdo nic nemá proti tomu, aby se někdo tady se životem v ÍČKU rozloučil, většina z nás už neví hodinu a den, každý tu má několik nemocí a jen někteří tu, že si myslí, že se jim nemůže nic stát, že jsou nesmrtelní.:) Rozloučit se, to je i slušnost, ale nesmí se z toho udělat nekonečný seriál. Takto připomínáte jen falešného nebožtíka, který se ukládá do rakve znovu a znovu v pohřebních šatech jen v touze, aby viděl, jak pak bude vypadat jeho skutečný pohřeb, jak pak bude vypadat pohřební řeč nad jeho rakví, kolik bude mít smutečních hostů, kolik bude mít věnců a kolik plaček se sejde. Už nyní vidíte, že účast byla podstatně slabší, než posledně, že se dostavili jen věrní a příště to bude třeba ještě smutnější, nedostaví se nikdo. Já bych vám vystavil krásnou řeč k poslednímu rozloučení s ÍČKEM, ale abych to měl „akurátní“, tak na to si počkám, až bude v literárním koutku návod, jak takovou řeč napsat. Do té doby se připojím k ostatním a pokusíme se vás zase oživovat, protože jste asi velice smutná, tak jsem se vás snažil zase trochu rozesmát – zabralo to?
Hana Šimková
Tak teď už jsem opravdu dostala záchvat smíchu pane Václave. On ten Vrba tak kope kopem sebe, že už je opravdu směšný. Je už opravdu škoda se jím zabývat.
Jitka Caklová
Ááá sympatie se přelévají :-) I dvěma lidem, s dočasně rozdílnými názory, stačí nalézt společného nepřítele, třeba Caklovou :-) :-). Hned z vás budou sou/druzi, navzájem si pofoukáte bebíčka a dál si budete skládat poklony :-) :-) :-) Paní Haně rozumím, o mém odcházení z íčka by se dala napsat celá sága, ale každopádně to byla a dosud je jen moje věc.
Martin Vrba
Pane Soukupe, všichni stárneme a někteří z nás, jak vidím, ztrácíme i paměť. Po mém prvním článku jste nešetřil superlativy, cituji Vás: 1.5.2021 14:06 Gratuluji Martine k Vaší " premiéře ", která se Vám velmi vydařila ! Ať Vám to píše i dál ! A nyní 10.12.2021 11:02 píšete: Pana Vrbu ignorujte, je to povrchní pisálek a nesahá Vám ani " po kotníky ". To mne před obědem tak dojalo, že jsem nepojedl s chutí ani svíčkovou, po které se jinak vždy jen zapráší. :) Když chce někdo opravdu odejít, tak to má udělat tiše, protože to teatrální loučení - neloučení je směšné a stejně v tom nemůže předstihnout mistra v tomto oboru, pana Mečára: https://www.youtube.com/watch?v=VXinPo2dyIY
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše