Kristýnka přiběhla ze školky a je moc smutná. Zítra už budou Vánoce a od kamarádek se dnes dozvěděla velikánské tajemství, že Ježíšek s dárky nechodí, že to kupují rodiče. O sebe starost nemá, určitě zase najde pod stromečkem spoustu dárků, protože byla hodná a ví, že jí rodiče budou chtít udělat radost. Ale jaký dárek má dát ona mamince a tatínkovi?

Dárky se kupují za peníze. A ty Kristýnka nemá. V létě k narozeninám dostala od babičky sto korun, ale ty hned utratila na pouti za několik svezení na kolotoči.
Jak tak sedí a usilovně přemýšlí, uslyší zaťukání. A ještě jednou! Vychází to z šuplíku. Že by se tam zatoulal nějaký tvoreček? Kristýnka opatrně otevře šuplík, ale nikoho nevidí. A náhle znova zaťukání a to už se pohnula krabička pastelek. Kristýnka zvědavě otevře krabičku a všechny pastelky vyskáčou na stůl a překřikují se jedna přes druhou: máme radu... pomůžeme... nenecháme tě... budeš koukat...bude líbit...společně...dárek...
Počkejte, volá Kristýnka, když mluvíte všechny najednou, tak vám nerozumím!
Já to Kristýnce řeknu, volá červená. A proč zrovna ty, durdí se fialová. Červená se nedá: Mne děti nejčastěji používají. Malují se mnou střechy domečků, květy, jablíčka... Modrá ji odstrčí: Jen nebuď tak namyšlená, já to musím říct, protože děti malují hlavně se mnou. Umím vodu, auta, kočárek, konvičku na kytičky, lavičku...Ty toho namluvíš, nejvíc děti malují se mnou, volá žlutá. Na žádném obrázku nesmí chybět sluníčko! A taky umím kytičky a kuřátka a proto to Kristýnce řeknu já...Zelená ji zastaví: Ty ne, řeknu jí to já, přece beze mne by žádná malůvka nebyla pěkná! Maluju trávu, stromy, koloběžku...
Ani ona nedomluví, protože na krabičku vyskočí hnědá: Já, já to Kristýnce řeknu, protože se mnou se maluje plot, chodníček, zajíc, srnka, boty...Tentokrát pastelku umlčí sama Kristýnka: Počkejte, pastelky, vždyť já pořád nevím, co mi chcete říct?
Tak si z nás vyber, Kristýnko, kdo ti to poví.
Kristýnka se rozhlédne po pastelkách a všimne si bílé. Proč se do krabičky dává bílá pastelka, když na bílém papíru není vidět? Kristýnka s ní vlastně ještě nemalovala.
Vytáhla bílou: Prosím, ty mi to řekni. Bílá se nadechne a bojácně se rozhlíží po kamarádkách: Víš, já ti asi moc nepomůžu, ale všechny nás napadlo, že bychom s tebou mohly namalovat obrázek pro maminku.
Kristýnce se rozzáří očka. To je nápad! Co namalujeme?
Něco vánočního! Namalujeme nazdobený stromeček v lese!
Bílá volá: A já vím, jak můžu malovat s vámi! Namalujeme obrázek na barevný papír!
Jé, to jste, pastelky, moc dobře vymyslely, to můžeme malovat opravdu všichni.
Kristýnka vytáhne složku s barevnými papíry. Chvíli je přerovnává, vytáhne zelený a zase schová zpět.
Modrý? Bleděmodrý bude nejlepší! A můžeme se do toho pustit. 
Zelená maluje velký smrk. Bílá maluje sníh kolem. Červená, růžová, oranžová, modrá a fialová malují baňky a zvonky na smrčku. Hnědá maluje zaječí rodinku. Černá maluje vrány, žlutá hvězdy a měsíc na nebi.

Barvičky pobíhají po papíru a Kristýnka s vyplazeným jazykem hned pomáhá té a po chvilce zase jiné barvičce. Konečně je hotovo.
Obrázek je nádherný. Kristýnka ho schová do šuplíku. Po večeři a vyčištění zoubků dá maminka Kristýnce pusu a popřeje jí dobrou noc.

Ale Kristýnka nemůže usnout. Znova vytáhne obrázek a sama sebe se ptá, jestli je namalováno vše správně. Křídla vran zamávají na obloze. Zajíc zastříhá ušima. Zvonečky na stromečku se rozhoupou a potichoučku zaklinkají, hvězdy a měsíc osvětlí bílý sníh a ten jiskří, jakoby na louce ležely diamanty.
Kristýnka vrátí obrázek do šuplíku a přemýšlí, jestli se bude mamince líbit. Na odpověď si bude muset počkat do zítřka.

Celý den se Kristýnka nemohla dočkat, až nastane ten kouzelný večer. Pod stromečkem bylo moc a moc dárků a Kristýnka nedočkavě rozbalovala balíčky.
Tak co, Kristýnko, líbí se ti, co ti přinesl Ježíšek?
Ale maminko, já už vím, že žádný Ježíšek nechodí, že jste ty dárky pro mne koupili vy, a moc vám za ně děkuji.
A mám pro Vás taky dáreček, řekne Kristýnka tajemně a podá mamince vánoční obrázek.
Maminka si prohlédne tu vánoční krajinku, trochu se jí orosí oči a obejme Kristýnku: Holčičko moje, to je ten nejkrásnější dárek, který jsem kdy k Vánocům dostala.