Ani den bez řádky

Datum: 9. 1. 2022

Když jsem si pročítal, v této neutěšené době, plné nemocí, emocí a politických zmatků, jednání o nové vládě, napadlo mě jméno antického malíře Apella, který byl svého času dvorním malířem Alexandra Velikého Makedonského. Připomněl jsem si totiž přitom jeho dvě myšlenky, které se zapsaly časem do historie.

Jeho výrok - ne sutor ultra crepidam, volně přeloženo – ševče, drž se svého kopyta, je všeobecně známý. K tomuto výroku ho údajně přimělo ševcovo hodnocení jeho kresby stehna, neboť švec má podle něj posuzovat z odborného hlediska pouze svůj sandál, nikoli jak kdo maluje. Svatá pravda.

To, co dnes předvádí naše nová politická garnitura, vzešlá z voleb, je na pováženou. Na důležité ministerské posty se cpou lidé, kteří o resortu, který by měli řídit, moc nevědí, ale hlavně, když budou u vesla. A tak jsem si ten Apellův výrok trochu pozměnil na aktuálnější verzi. A sice takto - ševče, pusť se kopyta a chyť se koryta. Současný boj o vládní posty to dobře charakterizuje.

Ale když už jsem se myšlenkové dostal k tomuto antickému umělci, náhlá asociace mi podvědomě přinesla ještě jednu jeho další myšlenku. A sice jeho myšlenku klíčovou, která ho provázela celým životem. Ta už je ale méně známá. Jeho krédem totiž bylo – ani den bez čárky. Byl to malíř velmi pilný a plodný. S jeho jménem jsem se seznámil už v útlém jinošském věku, kdy jsem začal psát různé úvahy a básničky a začal se intenzivně zajímat o fascinující svět antiky a také o svět literatury.

Když jsem si nedávno opět pročítal své mladistvé deníkové úvahy, narazil jsem právě na malíře Apella a na jeho myšlenku – ani den bez čárky. Už tehdy, v přemíře mladistvého entuziazmu, jsem si tuto myšlenku upravil následovně – ani den bez řádky. Dva plně popsané bloky mého tehdejšího deníku svědčí o tom, že jsem se toto předsevzetí snažil dlouho dodržovat.

Je to až s podivem, ale ono to platí snad i pro můj současný důchodcovský život. Když se ráno probudím a vykonám vše nezbytné k tomu, aby mohl den úspěšně pokračovat, uvařím si kafe a nedočkavě usednu k počítači s utkvělou myšlenkou, jestli jsem náhodou literárně neproflákal minulý den. A když už to takto zhodnotím, tak je třeba to v nastávajícím dnu napravit.

Zkrátka a dobře - ani den bez řádky!

(ale moc tomu nevěřte, ono mě to zase obvykle přejde)

| Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

56 komentářů

Elena Valeriánová 10.1.2022 15:53

Pane Zelenko, děkuji za odpověď. A chci dodat, že asi chápu, jak to myslíte ve Vašem článku. Taky mám pocit, že když přijde den a já z nějakého důvodu nemohu fotit, tak je ten den takový nanicovatý. A to jsem jen fotograf amatér.

Eva Mužíková 10.1.2022 14:26

Martine, já si počkám na další pokračování kočičího příběhu, věřím že Vám žádném případě síly nedošly.

Martin Vrba 10.1.2022 14:11

13:16 I to je známo z kolektivů (ze stádovosti). Někdo na někoho ukáže – TO JE KACÍŘ a ostatní se připojí a pramálo je zajímá původ, jak to všechno vzniklo. Děkuji za potvrzení té teorie v praxi. Co se tak hrozného a necitlivého doopravdy stalo? Jen jsem napsal, že já se nikam neženu a že v tom je také něco pěkného. Tedy aby to bylo i pro pana Zelenku, tak: dolce far niente (sladké nicnedělání) Že to pana Zelenku urazilo, to samozřejmě chápu, protože on neunese kritiku a to davové šílenství se dalo očekávat a je to opravdu zábavné sledovat. I to pověstné polínko na hranici přinesla paní H. Š, která dříve sama měla s autorem spor. Krásné a poučné – děkuji. Já jsem nepoužil ani jediné hrubé slovo a že to pana Zelenku ranilo, tak to neranilo pana Zelenku, ale jen jeho ješitnost a ta se z toho oklepe. Lidi, neberte se tak vážně! :)

Libuše Křapová 10.1.2022 13:17

Pane Vrbo, je mi líto, že jste až tak necitlivý, že nevnímáte urážlivý podtext i v tom vašem komentáři, který jste povýšeně nazval kritický. Ale nemíním vás převychovávat. Jak jsem už napsala, může mi to být jen líto.

Jana Kollinová 10.1.2022 13:16

Pane Vrbo, nežalujte! :-(

Martin Vrba 10.1.2022 13:08

Když si přečtete moji první reakci na článek autora z 9.1.2022 15:49, tak to byla jen normální kritika, teprve reakce na ni od pana Zelenky byla urážlivá, ale očekávaná. Protože pan Zelenka se ohání znalostmi filosofů, ale nedokáže zůstat nad věcí, kde by měl ukázat tu převahu jinak. A ještě se chlubí, že by mi vynadal tak, že by byl smazán. To je tedy ta jeho pravá tvář a úroveň, a ne ta, kterou se nám snaží o sobě „vymalovat“.

Libuše Křapová 10.1.2022 12:43

Ne, pane Vrbo. Vše se do "srandy" schovat nedá. Vy urážíte - a pak se tomu smějete jen vy sám. Trochu empatie a úcty k pocitům druhých by to chtělo víte? Ale škoda námahy, něco podobného vám sem už několikrát psali jní. Neberete to, protože pak byste nemohl studovat lidi jako pokusné králíky. Jenže ne k vědeckému obohacení, ale ke svému pobavení.

Jana Kollinová 10.1.2022 12:43

Použiji Vaše slova: "..Jak se tam lidé spojují a soupeří mezi sebou o posty v těch skupinách.." Jste přesvědčený, že neděláte totéž na i60?

Martin Vrba 10.1.2022 12:30

Pane Zelenko, nenechte se otrávit a klidně zase napište další článek o tom, jak jste úchvatný už od 20 let a jak si od té doby schováváte své chvalozpěvy na sebe. Já se zase už od 20 let zabývám reakcemi různých lidí, jak reagují na kritiku různé povahy lidí, jak se lidé obecně chovají v kolektivech, jak se v nich uplatňují specifické typy osobností, které najdeme v každém kolektivu a jak a zda vůbec se ta šablona chování projevuje v kolektivech i na internetu. Jak se tam lidé spojují a soupeří mezi sebou o posty v těch skupinách. V rámci toho mění své názory – jednou je jeden přítelem, pak zase podle potřeby je nepřítelem, jen aby dotyčný si našel v té skupině lepší místo. To se zjistí, když se trošku „klacíkem“ to hnízdo rozšťourá. V takovém případě ožívají i „mrtvoly“ jakoby by byli pokropeni živou vodou a hledají si zase nové místo v kolektivu, tady je to například paní H. Š. Jo – je to sranda, jak to platí obecně a tedy i na internetu. :) :) Já dávám každému 5 hvězdiček, protože si vážím každého příspěvku, v našem věku je už vítězství, že někdo něco vůbec napíše. Nejvíce si vážím těch, kteří sem napíší poprvé.

Jana Kollinová 10.1.2022 12:22

Pokud čtenář opravdu přečetl článek, nemohl přehlédnout autorovu poznámku, cituji: "Zkrátka a dobře - ani den bez řádky! (ale moc tomu nevěřte, ono mě to zase obvykle přejde), konec citace. Kdo umí, ten umí! :-))) Odkloním se od citátů a zvolím přiléhavé české přísloví: "Hloupému napověz, chytrého trkni!"

Načíst starší příspěvky