Většinu svého života jsem se stravoval špatně. Moje matka byla kavárenský typ a do manželství vstoupila "vařením nepolíbená." Na mé protesty odpovídala nekompromisně ve stylu: "žer pacholku!" Ve školních jídelnách to též nebyla žádná velká sláva, a tak jediná moje babička nás vnoučata o prázdninách rozmazlovala svojí rozmanitou kuchyní.
Moje manželka mě dostala na kuře s bramborem a zelím! Předešlé známosti na můj žaludek vůbec nemyslely, což je ve věku 16 - 20 let vcelku pochopitelné. Po svatbě jsem měl sice pravidelnou, ale hodně tučnou kuchyni. Žena totiž kráčela ve šlépějích své matky, která olejem, máslem nebo šlehačkou nešetřila. Záhy jsem začal mít problémy se žlučníkem a situace se rapidně zhoršovala mým nástupem na "Lůžkové vozy." Ne ve všech destinacích bylo možné zajít si na oběd. Třeba v Bulharsku jsem dostal takovou salmonelu, se kterou si lékaři v Praze nedovedli dlouhou dobu poradit. Dobré to bylo na Slovensku, v Maďarsku a nejlepší pak na trajektu z Německa do Švédska. Tam jsme totiž měli nárok na personální oběd s bohatým salátovým pultem za pouhých 5,- EUR. V Německu, Rakousku, Francii a Itálii jsme se odbyli ve fastfoodu, protože by nám jinak z diet moc nezbylo.
20 let noční práce "na kolejích" si vybralo na mém zdraví krutou daň. Nekvalitní a krátký denní spánek, práce pod vysokým napětím, nestálé drncání a tvrdý alkohol, kterým jsme si museli obalit nervy před hranicemi Rumunska, Ukrajiny a Běloruska, to vše se projevilo na vysokém tlaku, zvýšeném cholesteloru i na špatném trávení. Lékařka, která prováděla předoperační vyšetření před vyjmutím žlučníku se mnou udělala krátký test a moje dožití odhadla na max. 62 let. Problém byl v tom, že mně tehdy bylo 50 a nástupu do starobního důchodu bych se vůbec nedožil. Šel jsem tedy do předčasného důchodu už po šedesátce.
Teprve po pěti letech a dvou dalších komplikovaných operacích břicha jsem pochopil, že musí nastat v mém životě radikální změna. Začal jsem chodit na obědy do jídelen, kde preferovali středomořskou kuchyni, omezil jsem na minimum tvrdý alkohol a vyřešil po dlouhé době hledání ztracený spánek. Z uzenin si dávám pouze občas šunku od kosti, snídám ovesné vločky s jogurtem a k večeři mám jen 2 krajíčky žitného chleba s pomazánkou. Vařím si od loňského dubna sám, cca 3x do týdne doma zejména mořské ryby na olivovém oleji, těstoviny s houbami, kuřecí stehna s bramborem a podobná zdravá jídla, včetne hutných zeleninových polévek. 1x týdně zajdu k Turkům na kebab nebo k Číňance na dietní kachničku po sečuánsku. Rapidně jsem zmenšil porce, protože mám mnohem menší výdej energie, než když jsem byl mladší. Alkoholu a kávy jsem se nevzdal, ale omezil jsem ho na rozumnou míru. Buď 2 plzně nebo 4 dcl. červ. vína za den je včetně 2 - 3 šálků kávy pro mě léčivá medicína. Čas od času před spaním spolknu kostičku cukru, počkám cca 10 min., než se na ní slezou cizopasníci v mém žaludku a pak je nemilosrdně zničím pomocí panáka mé oblíbené Metaxy. Místo dováženého ovoce v zimě preferuji zelné saláty s různými příchutěmi a kompoty.
Rozhodně nechci tímto nudným příspěvkem nikoho naštvat, ani popudit. Jediné o co mi jde, je sdělit všem zájemcům, že výsledky změny mého špatného životního stylu se dostavily v takové míře, jakou bych nečekal ani v nejlepších snech ! Místo tlaku 160/110 mám teď stabilně 120/80, cholesterol jsem " srazil " z 8,9 pod 5, zmizelo špatné a bolestivé trávení a ve žlučovodech se mně už netvoří žádné kamínky. Laboratorní vyšetření prokázalo ,že všechny ukazatele jsou v normě. Prvních náznaků zlepšení jsem přitom začal pociťovat už po 3 - 5-ti měsících a po roce jsem byl naprosto zbavený všech zmiňovaných potíží.
Potvrdilo se v plnném rozsahu, že nikdy není pozdě začít se změnou špatného životního stylu. Nejlepší na tom je pak skutečnost, že mně vůbec neschází červené maso, uzeniny, ostatní tuky a bílé pečivo. Pod dojmem zlepšování mého stavu jsem v novém životním stylu našel zalíbení a určitou posedlost. Daří se mně udržovat si co nejvíce dobrou náladu a určitý nadhled nad problémy téo doby.
Ještě jednou zdůrazňuji,že tento můj příspěvek je určen hlavně lidem, kteří denně trpí různými chorobami a hledají cesty, jak si svůj zdravotní stav vylepšit. Ostatní ať se nezlobí a dál si užívají svého pevného zdraví!
Pošlete odkaz na tento článek
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %