Deník radosti

Můj svět Psychika

Deník radosti

Datum: 24. 1. 2022

Diskuze: 6

Foto: Picsart, koláž autorka

Covidová doba se zdá taková neradostná. Je jak lepivé bláto. Ať šlápneš kam šlápneš, uvízne na tobě špatná zpráva. Covid všem prosákl do hlavy a usídlil se v ní. A vše okolo podbarvil svojí zachmuřeností. Nedávno mě napadlo, že je načase ten zatuchlý špinavý mokrý hadr konečně vyhodit. Ale jak na to?

A tak jsem si založila Deník radosti. Vlastně Předdeník radosti.

Jak funguje? Mám ho v počítači. Večer před usnutím nadepíši stránku "sešitu" datem dalšího dne. Potom si najdu nějaký hezký citát o radosti. Třeba: "Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být." Ten je prý Lincolnův. Nebo: "Kdo věří ve štěstí, má štěstí." Autorství je připisováno Hebbelovi. Už jen hledání takového citátu stojí za to! Pak si k citátu najdu nějaký hezký obrázek. Fotku modrého nebe. Les, hory... Někdy obrázek trochu upravím, pohraji si s ním. I to je o dobré náladě. A pod text citátu zapíšu jednu věc, na kterou se druhý den mohu těšit. Stačí slespoň jedna jediná věc. Druhý den si hned po ránu svůj zápis přečtu.

Ze začátku mi vždy chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, na co se druhý den mohu těšit. Že je co zapsat. Tak samozřejmě jsem brala drobné radosti. Po čase už to bylo snadné, zápis zabral pár minut. A teď, po půl roce, zapisuji čím dál méně. A někdy vůbec.

Přemýšlela jsem, proč. Co se změnilo? Nelajdačím? Nevracím se ke Covidovým chmurám? Vůbec ne. Začala jsem si totiž těch radostí víc všímat i bez deníku. I bez zápisu. Na další den už stačí večer jen pomyslet.

A tak mě Deník radosti přivedl k důvěře v radost. A ta překoná všechny Covidové chmury světa.

---

Když prší, hledej duhu. Když je tma, hledej hvězdy - neznámý autor

| Můj příběh

Autor: Granda Nekonata

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

6 komentářů

Marie Ženatová 25.1.2022 04:54

Já si píši deník od mládí. Když jsem měla bolest, tak jsem se z ní vypsala a bylo to na mnoho stran, když radost tak ta nepotřebovala tolik písmen .* Stále denně bilancuji svůj život na papír a hlavně jsem za něj vděčná.* A u mne je to téměř tak jak to popsala milá Zuzanka - nebylo to u mne lehké se k vděčnosti* dopracovat.

Věra Lišková 24.1.2022 21:17

Deník si nepíši, ale stále se však na něco těším, i když jsou to maličkosti.

Helena Přibilová 24.1.2022 20:51

Děkuji za hezký a povzbudivý článek a také za další zajímavý obrázek.

Zuzana Pivcová 24.1.2022 16:54

U mě je to s menšími obměnami jako u Moniky. Ale nebylo to moc jednoduché se k takové vděčnosti dopracovat.

Marie 00000 24.1.2022 11:33

Hezké a inspirativní :) :) :).

Miloslava Richterová 24.1.2022 10:51

Děkuji za tvou zkušenost, někomu to může pomoci. Někdo to píše obráceně, večer si zapisuje, co pěkného den přinesl. Zatím můžeme plánovat na jaro, na léto, věnovat se zálibám, práci, četbě, procházkám, kontaktům na dálku, pustit si film, poslechnout hudbu...je toho víc, co nás může posílit.

Deník radosti

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

O portále i60

Všeobecné podmínky

Ochrana osobních údajů

Partneři

Vážíme si vašeho soukromí

Nezbytné/funkční

Analytické

Marketingové