CESTA - báseň z roku 1965
úvodní foto, Plzeň: Pixabay.com

Cesta
 

Tisíce za noci padá hvězd,  

tisíce na nebi umírá sluncí

a včera večer spadla jedna.

Prochodil jsem město křížem krážem,

chudičké neony mi svítily na cestu

a za mostem se táhly do daleka

voňavé stíny tlejícího listí.

V parku krouží listí kaštanů

a na lavičce svítí srdce,

protknuté šípem.

Botanická zahrada je loukou asfodelů,

jen řeka Lethe ztratila se kdoví kam.

A proto nemohu zapomenout.

Po cestě plné kamení stoupám na Golgathu.

Kříž vzpomínek mne sráží na kolena.

V altánku vzdychají prkna a milenci.

Kolem staletého stromu usíná lavička.

Vdechuji syrový ozón opadalých stromů,

syrovou vůni zapovězené lásky.

Ještě chvíli mě líbej!

Tvé bílé tělo září jak diamant

ztracený v trávě.

Na ňadrech se černá uschlé jehličí.

Směješ se v bolesti,

která vytryskla ke hvězdám,

směješ se,

protože se stydíš plakat.

Ale nakonec to nevydržíš

a stejně se rozpláčeš.

Malý uzlíček lásky

schoulený pod hvězdami.

Kolem je nebe, poseté perlami

a dole svítí město.

Malý pokojík

se sluncem v rozzářených očích.

To město se zvony a chrámy  

A s domkem, přilepeným pod tovární zdí.

Vedle mne muž s koštětem

smetá spadané uschlé listí,

je šťastný, zpívá si.

A kolem mne umírá tisíce hvězd.  

V altánku sténají prkna

a hlasy milenců uvnitř.

Možná, že pomůže,

když se pomodlím v pološeru spících kostelů.

Starý farář už mne nebude vyhazovat.

Položí mi ruku na rozpálené čelo a řekne -

Miluj a odpouštěj!

Pane faráři,

jsme oba staří blázni.

Oba věříme v iluzorní věc.

Vy v Boha a já v Lásku.

Raději si to necháme pro sebe,

aby se nám nikdo nevysmál.

Je noc

a cesta nazpátek

je vždycky smutná.

Tak prochodil jsem město

křížem  krážem.

I parkem prošel jsem.

Syrový ozón sed mi na duši,

jak kámen.

Varhanní koncert přestal právě hrát.

V přírodním kině hrají fantastický film. 

Sedl jsem si nahoru.

Dole seděla Ona a plakala.

Odcházím a ona mává bílým šátkem.

Lavička s křížem září do noci

a park je ještě smutnější,

než býval dřív.

Přešel jsem most,

chudičké neony mi posvítily na cestu

a město,

to velké špinavé město,

se mi smálo.

 

 

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
18 komentářů
Jana Jurečková
Když padá hvězda, člověk si má něco přát. Báseň je překrásná.
Jan Zelenka
Jitko, byla to léta 1963 - 1965. Škoda, že jsme se tenkrát neseznámili.
Jan Zelenka
Přátelé, moc vám děkuji za příznivé ohlasy. Mám ale takový nepěkný dojem, že v těch dávných letech, kdy mi bylo 17 až 25 let, jsem měl bohatší fantazii i víc tvůrčí invence, než dnes. Někdy na jaře bych měl mít v pražské Viole pásmo z mých veršů starších i novějších. Moje klubová kolegyně má v Praze recitační soubor a slíbila mi to. Snad se mi povede u toho být.
Soňa Prachfeldová
Honzo je to nádherné, slovy obyčejnými nejde vyjádřit tak jak v básni. A nějak mě to i rozechvívá, díky.
Jan Zelenka
Já ještě, s dovolením, objasním ten pojem "louka asfodelů". Je to pojem z řecké mytologie, kdy většina zemřelých bloudí, v podobě stínů, bez radosti a žalu, po louce s květy asfodelu.
Irena Mertová
Je to krásné.
Helena Přibilová
Krásné veršování mladické duše.
Jana Šenbergerová
Vaše báseň je pro mě poezií okamžiků. Všechny jsem si dovedla představit, jen asfodely jsem si musela vyhledat. Děkuji za rozšíření mého "botanického slovníku".
Marie Měchurová
Obdivuji každého, kdo něco tak krásného vytvoří...
Jitka Chodorová
Tak si říkám Honzo, chodili jsmei tenkrát kolem sebe, aniž bychom tušili, že za půl století se potkáme zde na portále. Právě dnes jsem opět žila tím městem a událostmi, které k městu tenkrát patřily. Báseń se mi samozřejmě moc líbí, jak jinak taky. I když je dnes vše jinak, mě to město hodně chybí. A tuším, že Tobě taky. Ahoj. A rýmy v básni nechybí.
Dana Puchalská
Líbí.... Děkuju.
Zuzana Pivcová
Cítím, že jste se tehdy nijak nestylizoval, že jste prostě vypověděl své pocity, tedy, že Vám "vyšlo srdce ústy". Vše falešné se vždy dříve či později prozradí a ani verše si neudrží svou pravdivost. To není Váš případ. Děkuji.
Rostislav Mraček
A já si ani nevšiml, že tu není rýmů! Tak mne text zasáhl.
Miloslava Richterová
Pěkné..
Jan Zelenka
Díky, Věrko i oba pánové. V tomto věku jsem byl, pod vlivem neustálých milostných problémů, velmi plodný v psaní básní. Bohužel, dnes už to není ono.
Václav Soukup
Tak tuhle báseň si přečtu ještě jednou večer, až dopiju moji dávku merlotu ! Teprve pak ji dobře porozumím, i když již teď se mně líbí. Kdyby jste pane Zelenka tušil, jak rád bych něco podobného stvořil ! Ale, bohužel " není mně dáno " ! Z mých pokusů vždy vyjde : nějaká rýmovačka " !
Věra Ježková
Jendo, myšlenkově krásná. Ještě víc vzhledem k věku, kdy jsi ji napsal. Ale jak víš, mám radši básně, které se rýmují. :-)
Dalibor Polanský
Znám ten výsměch měst a věcí...
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše