Pokud se vám vybavil při přečtení nadpisu mého článku Jiří Wolker a jeho báseň Poštovní schránka, vězte, že následující řádky s ní nemají nic společného. Básník píše o schránce, do níž dopisy vhazujeme, aby byly odeslány. Já píšu o schránce, do níž dopisy dostáváme. Samozřejmě nejen dopisy. Také pohledy, i když ty méně často než před lety, složenky, noviny zdarma, letáky a podobně. Mimochodem, letáky mi nevadí. Dokonce jsem ráda, když nějaký ve schránce najdu. To se ovšem v poslední době stává zřídka. Jejich doručovatelé, buď z pohodlnosti, nebo proto, že mnozí obyvatelé našeho domu mají na schránkách výhružnou cedulku Nevhazovat reklamní tisk, nechávají balíčky letáků v igelitové tašce ve vestibulu před vchodem do domu.
Samozřejmě nevím, zda vaše dopisní schránky slouží i jiným účelům. Možná ano. Jako ta moje. Moje dopisní schránka je totiž také schránka potravinová. To znamená, že do ní vkládám různé dobroty, které nechci mít doma, abych je neukázněně hned nesnědla. Především čokoládu a čokoládové sušenky. Taky třeba cibulové kroužky, které vozím do Litoměřic, protože Jendovi a Britney chutnají. Snažím se tak omezit své noční stravování. Přes den se ovládnu. Ale v noci po probuzení je vůle poněkud oslabená. A já mám jistotu, že se nevydám ze třetího patra přes dvůr do předního domu, kde máme schránky. Už jsem vyzkoušela leccos. I špajz jsem na noc zamykala a klíč schovávala někam do výšin. Nebo do almárky na balkoně. Nic nepomohlo. Schránky máme několik let nové. Na šířku, zapuštěné do zdi. Vejde se toho do nich hodně. Příslušné dobroty vždy zasunu až dozadu, aby vepředu zbylo místo na poštu.
Dřív jsme měli ploché schránky přidělané na zdi. Tam se toho vešlo míň. Ale i tak schránka plnila i funkci schránky potravinové. Do ní dávala jídlo hlavně maminka. Pro mě. Bydlela v předním domě, měly jsme společnou schránku. Ve snaze mi pomoct mi do ní občas vložila něco z toho, co uvařila nebo upekla. Francouzské brambory, rizoto, žemlovku, kousek kuřete a mnohé jiné. Jídlo bylo třeba do schránky pěkně nahňácat, aby šla zavřít. Někdy jsem byla překvapena, co všechno do ní maminka dokázala umístit. Nechtěla jsem to po ní. Dokonce jsem ji mnohokrát prosila, aby to nedělala. Že každé ráno, když jdu do práce, vím, co budu mít k večeři. Marně. Holt, myslela to dobře.
Když ze schránky vyndávám, nebo do ní dávám své dobroty, kolemjdoucí si toho občas všimne. A já se zapýřím studem. Což naštěstí nevidí, protože jsem k němu obrácena zády.
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Redakce
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
