Už 15 let jezdíme každé jarní prázdniny s našimi vnoučky někam na hory. Jediná vyjímka byla vloni, kdy nám to covidová situace nedovolila. Za tu dobu jsme vystřídali Orlické hory, Jeseníky, ale nejčastěji to bývají naše milované Beskydy. Napřed jsme brávali vnuka a vnučku z Děčína, ale ti už se nám osamostatili a prázdniny tráví se svými kamarády. Posledních pár let pro změnu bereme sebou tři vnuky od nejmladší dcery - Andreje a dvojčata Marka a Michala.
Sněhová situace letošní zimy u nás ve středních polohách není nijak růžová, v posledních deseti dnech však sněhová přikrývka hodně povyrostla, a to nám nahrálo do karet. Když na mě na facebooku "vyskočila" nabídka na cenově výhodný třídenní relaxační balíček v hotelu Tanečnica na Pustevnách, hned jsem ho objednala. Jsme s manželem 3x očkovaní, nejstarší vnuk covid prodělal a ti dva prvňáci zatím ne, jsou to sportovci a fotbalisti, ty hned tak něco nepoloží.
Ve středu ráno jsme posbírali děcka, zavazadla, přilby a mazali jsme na vlak. Doba, kdy jsme zvládli ještě i lyže, už pominula. Jejich rodičové nám dali nějaké penízky, že jim je tam máme půjčit. K našemu překvapení však na místě nebyly v provozu žádné sjezdovky. Navíc byla taková mlha, že se dala krájet. To nám ale nevadilo. Po výborné valašské kyselici v opraveném Libušíně, po koulovačce okolo kapličky, jsme pak využili možnost příjemného koupání v hotelovém bazénu. Voda v bazénu měla 28 stupňů a byli jsme v něm úplně sami. Na dlouhých chodbách ve velkém hotelu jsme se docela báli, nepotkávali jsme tam ani živáčka. U večeře v krásné prostorné restauraci se nás sešlo celkem čtrnáct. Věděla jsem od naší íčkařky z Bohumína Majky Seitlové, že nám vaří její odchovanec Tomáš - učila ho totiž ve školce. A kuchař to byl excelentní, a ty porce... Když nám po polévce a smažáku přinesla servírka ještě palačinku se šlehačkou, sotva jsme se dovalili na pokoj. Kluci objevili místnost se stolním tenisem, a tak jsme si po krátkém poležení trošku zasportovali.
Druhý den ve čtvrtek jsme se probudili do nádherného dne. Rodiče od kluků toho využili a přijeli autem proběhnout se na běžkách. Klukům přivezli boby, tak jsme mohli po snídali a ranním plavání vyrazit na tůru a bobování k Radegastovi. Kolem stánků s frgály, štramberskými uchy, trdelníky, to jenom hučelo. Turistů a návštěvníků hor se sešlo požehnaně. Naráz se tam objevilo i psí spřežení s dvanácti krásnými, urostlými pejsky plemene Husky. Jeden z nich, černý, byl pes, ostatní šedé byly fenky. Byl to pro kluky velký zážitek.
Ještě větším zážitkem pro ně ale byly snídaně, tzv. švédské stoly. Když zjistili, že si můžou vybrat a načepovat z takové nabídky jídel a nápojů byli v sedmém nebi. Já sama jsem vychovala tři děti, ale dá se říci, že to byli tzv. "rypáci". Vidět ale tyto tři jíst, tak to je opravdu radost. Jeden z nich nejí houby a rozinky, jinak v nich zmizí všechno. Jsou velmi samostatní, věděli, že se mají ke snídan i k večeři hezky obléknout. O to jsme se vůbec nemuseli starat.
Tři dny ale uběhly jako voda. Naposledy si šli kluci s dědou zaplavat a zaskákat do bazénu, já jsem zatím zabalila věci do kufru. V pátek v poledne jsme opustilli náš prostorný pokoj s pěti postelemi a velkou televizí, kde jsme sledovali při odpočinku OH a pohádky na Déčku. Ještě jsme se trošku prošli po Pustevnách, podívali se na lanovku a hurá na autobus. Na zastávce jsme znovu narazili na zmiňované psí spřežení. Pejsci se zrovna chystali do terénu. Jen těch zájemců o projížďku se nedostávalo. Bylo totiž docela nevlídno, a začal padat mokrý sníh. Ještě nás čekala cesta autobusem do Rožnova p. Radhoštěm a vlakem přímo do Holešova. Museli jsem klukům slíbit, že příště už pojedeme o jarních prázdninách zase na Pustevny.
Pošlete odkaz na tento článek
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %