V rámci rekultivace obrovské těžební jámy se v roce 2008 začalo s napouštěním jezera a pod dohledem mosteckého hradu Hněvín, shlížejícího na stoupající hladinu, tu byl na podzim 2020 otevřen rekreační areál pro veřejnost. Termín otevření pro lidi však vůbec nezajímal opeřence, kteří ho objevili a už v průběhu napouštění se jezero stalo zimovištěm pro různé druhy vodních ptáků. 

Ráda chodím pozorovat a pokouším se fotografovat ptáky u nás na Labi i na stojaté pískovně, a proto pro mě návštěva jezera Most byla velmi lákavá. Pro výlet jsem potřebovala pěkné počasí a načekala jsem se dost dlouho. Moje chvíle s jasným nebem přišla v polovině února. Na jezero jsem se vypravila hned dvakrát za sebou. 

Na modré vodě se houpaly a pokřikovaly stovky, možná tisíce bílých racků několika druhů. Občas se hejno zvedlo a přeletělo o kus dál. Rackům v počtu zdatně sekundovaly černé lysky se svým nezaměnitelným bílým zobákem a čelním štítkem. Nikdy předtím jsem jich tolik pohromadě neviděla, stejně jako černobílých poláků chocholaček s typickou chocholkou na hlavě, méně už bylo poláků velkých a kormoránů. Zahlédla jsem několik hoholů severních, potápek a jednu, slovy jednu husu, kterou jsem si určila jako malou, ale jistá si nejsem. Přiznám se, že jsem čekala i další méně známé druhy, ale zřejmě jsem nejvhodnější dobu už propásla. 

Obejít asi devítikilometrovou trasu po pohodlné cyklostezce kolem jezera není náročné a Mostečané ji také hojně využívají. Parkoviště bylo zaplněné, kiosek na hlavní pláži otevřený a skládací lehátka připravená. Potkávala jsem běžce, rodinky s dětmi na koloběžkách i turisty jako jsem já. Loudala jsem se na únorovém sluníčku a bavila pozorováním života na studené vodě. Tato podívaná s blížícím se jarem brzy skončí. Ptáci zamávají křídly, opustí zimoviště a vydají se na svá oblíbená hnízdiště. 

Máte-li chuť, pojďte si se mnou virtuálně jezero Most obejít.