Přemyšl

Datum: 4. 3. 2022

Přemyšl je jedno z nejstarších polských měst, zmiňované již v 10. století. Vzhledem ke strategické poloze bylo město během staletí napadáno různými vojsky. Město patřilo k rakouské Haliči. Řeka San dělila Halič na západní část s městem Krakov a východní část s městem Lvov.

Po dělení Polska připadlo město Rakousku-Uhersku. Ve městě byla postavena obrovská pevnost, jež v roce 1914 měla vnější kruh opevnění o délce 45 km a 17 hlavních tvrzí. S ním byla Přemyšl jednou z největších pevností Evropy. V září 1914 byla pevnost neúspěšně obléhána ruským vojskem, jehož ztráty dosáhly téměř 10 000 vojáků. Boje mezi rakouskou a ruskou armádou o dobytí pevnosti byly velmi těžké. Vojáci trpěli hladem, a jak říkal průvodce zájezdu, od r. 1914 po Přemyšli neběhali žádní psy ani kočky. Výrazně ubylo i myší a krys. Polévka z vran se stala lahůdkou, tvrdí záznam z časů, kdy jméno zapadlého města pomezí dnešního Polska a Ukrajiny znala celá Evropa.

Možná, že se ptáte, proč jsem se rozhodla věnovat své povídání Přemyšli. Město jsem navštívila symbolicky v roce 2014, a hlavním důvodem bylo, že město patřilo centru tehdejší východní Haliče. V této části Polska žila velká židovská komunita, odkud pocházeli i moji předci.

Před nádražím z časů Františka Josefa se zdá, že stavět pevnost tady v Přemyšli, musel být holý nesmysl. Město prudce stoupá do kopce, na němž stojí domy, kostely a dokonce i městský hrad ve tvaru pěticípé hvězdy. Přesto pevnost byla postavena a stala se nejtvrdší bráněná a dobývaná pevnost Východu. Bitvy u Přemyšlu a jeho okolí si v letech 1914-1915 nezadaly s proslulou bitvou o francouzský Verdun.

Co určitě upoutá každého Čecha, je socha sedícího vojáka Švejka s proslulou fajfkou. Jako připomínka padlých vojáků bojujících o pevnost jsou tři zavěšené zvony, umístěné v kopci pod pevností.

Moje druhá připomínka města Přemyšl patří lidem, kteří v současné době utíkají před válkou na Ukrajině, kterou rozpoutali Rusové. Ti přijíždějí na historické nádraží, aby zachránili svoje životy před ruskými agresory. Věřím, že i dnes, tak jako v roce 1915, budou ruská vojska poražena a vyhnána z Ukrajiny. Pak se opět budou moci ukrajinští občané vrátit do své vlasti.

| Můj příběh

Autor: Jarmila Komberec Jakubcová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

6 komentářů

Ivo Žouželka 7.3.2022 16:35

Zajímavost - novobarokní nádraží v Šumperku /1900/ je přesnou kopií nádraží V Przemyśli /1895/.

Helena Přibilová 4.3.2022 21:14

Do Polska jsme s manželem často a rádi cestovali. Oblíbili jsme si zvláště východní část této země, a to díky zdejší krásné přírodě, zajímavým městům i historickým památkám.

Martina Růžičková 4.3.2022 20:59

Děkuji za zajímavé informace o městě s pohnutou historií. Tolik bych si přála, aby přestali zbytečně umírat nevinní lidé...

Jarmila Komberec Jakubcová 4.3.2022 12:02

Chtěla jsem svým článkem vyprávět o polském městě na hranici s Ukrajinou kam v současné době přijíždějí utečenci z Charkova, Kyjeva a dalších ukrajinských měst, které bombarduje a ničí ruský agresor.

Anna Potůčková 4.3.2022 11:45

Z mého pohledu je článek o městě, které mnoho lidí neznalo a díky současné situaci bude o něm vědět celý svět! Mým přáním také je aby agresor byl poražen a Ukrajina byla vítězem a oslavována celým mírumilovným světem!

Jan Zelenka 4.3.2022 11:12

Bohužel Přemyšl neznám, ani jeho historii. Jen Krakov. Do Polska jsem se nedostal. Historie lidstva je především historií válek. Je vůbec náš civilizační pokrok pozitivním faktem?