Ranní pohled z okna byl sice mrazivě šedivý, brzy jej však vystřídalo jásavé slunko s příslibem krásného dne s modrou oblohou. Přiznám se, že na nějaké okázalé slavení MDŽ si nepotrpím, nicméně nabídka projížďky mým milovaným krajem středohorských kopečků se v žádném případě neodmítá. Plán cesty jsem měla v hlavě mrknutím jednoho oka a po obědě a jsme vyrazili.

První zastávka byla u obce Hnojnice. Zjistila jsem totiž před časem, že kromě úžasných kamenných sluncí se tam v hájku skrývá technická zajímavost - původní cihlářská pec z roku 1781, resp. to, co z ní zbylo po roce 1947, kdy tu výroba cihel zanikla. Jakmile se stromy zazelenají, není v nich vidět vůbec nic. Teď mezi holými větvemi prosvítá zajímavá stavba, k níž vede vyšlapaná cestička.

Následující a nejdelší zastávka byla u Číčova, mého oblíbeného kopce. Na jeho vrchol jsem si vyběhla už mnohokrát a ani tentokrát určitě ne naposledy. Brzy se sem vypravím znovu, a to až rozkvetou zdejší koniklece. Ty zatím spí a není po nich ani stopy. Zdobí ho jen jako zlaté vlasy učesaný suchý kavyl. Den jako malovaný nabízel kouzelné výhledy do předjarního Středohoří. Z Ćíčova je na obzoru vidět Říp i magický Bořeň, největší povrchový znělcový skalní útvar ve střední Evropě. Od Řípu jsme přijeli, Bořeň je jedním z bodů na mapě výletu. Ještě před ním jsme se zastavili ve vesničce Sinutec u krásně opravené barokní kaple sv. Víta s památnou lípou.

Věřte mi, že když se před vašimi zraky objeví Bořeň, užasnete. Impozantní skála ční k nebi a nemůžete od ní odtrhnout oči. Představujete si, jaká síla před dávnými věky vytvořila tuto podívanou. Fotila jsem ho z několika míst a nemohu jinak než vám pár fotek ukázat a podělit se s vámi o dojem z tohoto zážitku. Pomalu nastal čas k návratu z domovu. Zastavili jsme se ještě u malé kapličky, připomínky bývalé obce Hetov. Jinak tu ze vsi, která v 70. letech 20. století musela ustoupit Radovesické výsypce, najdete jen nepatrné zbytky zdí. Půvabnou středohorskou silničkou, vinoucí se mezi lesy, jsme dorazili do Milešova přímo pod Milešovkou. Odtud už je jen kousek k dálnici, směřující zpět k domovu. Sváteční odpoledne se vydařilo a já jsem si nemohla víc přát.