Málokdo o něm ví, málokdo ho slaví. Oficiálně je uznán od roku 2013. Za nápadem ho vyhlásit stojí Organizace spojených národů. Dne 20. března se slaví Mezinárodní den štěstí.
Zdůvodnění bylo celkem prosté: Po štěstí touží přece každý a není na tom nic divného. Naopak, měli bychom se snažit o to, aby v našich životech bylo chvil, kdy jsme štěstí cítili, co nejvíce. Jistě, každý si pod pojmem štěstí představuje něco jiného, ale to je v pořádku. Právě o to jde. Aby si každý člověk dokázal nalézt či dopřát právě to, co v něm vyvolává pocit, že na světě je dobře. A je úplně jedno, jestli v něm tento dojem vyvolává úspěch v práci, procházka v krásné přírodě, koupání v moři, objetí někoho blízkého nebo zakoupení nových bot. Štěstí má totiž tolik podob, že se nikdy lidstvo neshodne na tom, co se vlastně pod tím slovem skrývá.
Tady je několik zajímavostí, co vše je nyní s pojmem štěstí spojováno.
Nejšťastnější národ. Každoročně se měří, ve které zemi se lidé cítí být nejvíce šťastni. Nejde o žádné odhady, nýbrž o propracovaný systém poměřování různých ukazatelů kvality života a výpovědí lidí. Loni bylo podle OSN nejšťastnější zemí Finsko a to už počtvrté. Za ní se drží Dánsko, Švýcarsko, Island a Nizozemsko. „Zajímavé je, že na dlouhodobé hodnocení života neměla vliv pandemie ani ekonomická krize. Odpovědi se nemění, i když narušení našich životů bylo v minulých letech hluboké. Ukazuje se, že lidé v krizi prokazují odolnost a více si váží pěkných okamžiků života,“ uvedl jeden z autorů zprávy Jeffrey Sachs.

Klokan quokka. FOTO: Fernando, CC BY-SA 2.0, commons.wikimedia
Nejšťastnější zvíře. Nazývá se klokan quokka. Ano, nabízí se otázka, jak je možné ohodnotit pocit štěstí u zvířat a je zcela na místě. Oprosťme se ale od logického uvažování, protože tento druh klokana se chová a vypadá tak, že lidé se prostě rozhodli nazvat ho šťastným. Je malý, zavalitý, má hustý kožich a takový výraz, že i ten největší škarohlíd se při pohledu na něj začne usmívat. Takže on v podstatě dělá lidi šťastnými tím, jak mile vypadá a z toho vznikl názor, že i on musí být zákonitě šťastný. Vyhlíží totiž, jako by se neustále smál. Ovšem, co se mu ve skutečnosti honí v hlavě, samozřejmě nikdo netuší, takže klidně může být mrzout a protiva.
Nejšťastnější čísla. Ne, nebudeme teď zmiňovat takzvaná magická čísla, o kterých se lidé domnívají, že jim do života vnášejí to či ono. Budeme pragmatičtí, takže řeč bude o číslech, které nejčastěji přinášejí výhry v loteriích. Nejčastěji lidé sázejí sedmičku, ale nejvíce přináší štěstí jednačtyřicítka. To totiž bylo v minulém roce ve hře Sportka taženo nejčastěji. Poněkud méně štěstí nám do duše vnese zpráva, že právě toto číslo patří mezi ty, které se na tiketech objevuje nejméně. Lidé totiž nejčastěji tipují, že tažena budou 7, 19, 3, 9, 8 a 5.
Nejšťastnější barva. Červená je barva, která je v mnoha kulturách označována za symbol štěstí. Například v oblastech Řecka bývalo zvykem, že nevěsty byly oblečeny v červené, minimálně měly nějaké červené doplňky. V asijských zemích je červená jednoznačně symbolem radosti, štěstí, úspěchu. Během oslav nového roku je ji například v Číně vidět na každém rohu, typické jsou červené lampiony a lucerny. Asijské národy také věří, že červeně natřené dveře přinášejí štěstí do domu.
Takže, když si oblékneme něco červeného, vsadíme jednačtyřicítku, podíváme se po ránu na fotku malého klokana a koupíme si zájezd do Finska, je vysoká pravděpodobnost, že nějaký ten pocit štěstí zažijeme. A kdyby to nefungovalo, že spousta příležitostí, jak si ho vytvořit jinak. Jen se nebát to zkoušet, hledat, vymýšlet.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %