Pohádkové údolí Raurisu,, Hohe Tauern. Chata Gollehenalm
Když jsem, ve věku již seniorském, procházel s kamarádem Vláďou kouzelným údolím Raurisu v rakouských Vysokých Taurech, byla tam úplná inflace krav. Byly úplně všude. Šedivé, hnědé, strakaté. Byly na stráních po obou stranách údolí, lezly dokonce i na skály jak horolezci, povalovaly se vedle cesty, dokonce jedna si lehla přímo na cestu.
Když jsem se k ní opatrně přiblížil, vzpomněl jsem si na svou dětskou kravskou fobii a chtěl jsem ji s odstupem obejít. Kravka se na mne ale upřeně zadívala svýma krásnýma očima a úplně mě hypnotizovala. Dokonce si myslím, že na mě i mrkla. A ve mně se cosi zlomilo a moje kravská fobie byla pryč. V tu chvíli jsem měl chuť si k ní lehnout a drbat ji na hlavě jako svoji malou Britney. Byl to zvláštní okamžik. Vláďa zatím vytáhl kameru a foťák a uprostřed jednoho stádečka přesvědčoval krávy, aby mu chvíli postály kvůli záběru.
Pomalu jsme míjeli údolní chaty a všude byly krávy. A popásaly se na zvláštní, světle zelené trávě. U chaty Gollehenalm jsem se ale musel zastavit, odpočinout si a doplnit zásoby kávy a energie. Vláďa, jako vždy, plný elánu, rázně vykročil dál k Tauernhausu.
„Počkej tady na mě, jo?“ řekl jen. „Za hodinu jsem zpátky.“
Paní domácí za malou chvíli přinesla půllitrový hrnek vonící kávy a k tomu stejně velký hrnek mléka. Vzal jsem hrnek do ruky a tázavě se na ženu podíval. Ta beze slov ukázala rukou na nedalekou louku, kde se popásala v družné pospolitosti bizarní směsice domácích zvířat. Tři prasata, čtyři krávy a opodál i jeden kůň a oslík.
Žena v charakteristickém rakouském dirndlu mi řekla Guten Appetit a já jsem jen tiše seděl, upíjel kávu a všemi smysly vnímal tu až neskutečně poklidnou a pohádkovou atmosféru pozdního alpského jara.
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Redakce
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Redakce
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Redakce
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Redakce
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
