Pro automobilisty toho Praha i hodně dělá – opravuje silnice i mosty. Na opravy silnic i na zásadní rekonstrukce – jako třeba u Barrandovského mostu – jdou stovky milionů korun. Náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (PRAHA SOBĚ) říká, že obraz Prahy jako města, které preferuje řidiče před ostatními, už dnes neplatí.

Myslí Praha podobně i na seniory, kteří si potřebují v klidu dojít na nákup, dojet metrem či autobusem k lékaři nebo na poštu nebo se projít v parku a pro které auta nejsou tak důležitá?
Město dnes měníme tak, aby bylo vstřícné ke všem, kteří po něm pohybují a aby adekvátně myslelo na všechny druhy dopravy. Mnoho lidí se Prahou pohybuje pěšky. Chůze tvoří velkou část veškeré dopravy. Na to se dříve hodně zapomínalo, byl tady obrovský dluh k pěším. Město nebylo pro chodce pohodlné a prostupné, dávalo jim do cesty často nesmyslné bariéry. Ti, kdo by přirozeně chůzi využívali nejvíce, tedy senioři a rodiče s dětmi, často vycházeli jen v nejnutnějších případech anebo používali náhradní druh dopravy, byť by raději šli pěšky. Prostě proto, že chodník byl třeba moc úzký, od silnice ho dělilo dlouhé zábradlí a jedinou možnou variantou ji přejít, byl podchod někde v dáli, protože jinak byste museli přeskakovat a přebíhat přes koleje. Tak namísto cesty k pekaři v sousedství sedli do vozu a jeli někam dál do supermarketu. My se to snažíme rychle měnit. Děláme změny, aby město bylo co nejlépe průchozí. Jen za poslední dva roky jsme opravili 66 kilometrů chodníků a udělali 277 nových přechodů. Ty vznikají často na místech, kde se prostě pohodlně přejít skoro nedalo, jako například mezi Vinohradskou a náměstím Jiřího z Poděbrad, na Florenci u autobusového nádraží, Karlově náměstí nebo přes křižovatku ulic Legerova a Vinohradská u Muzea.

Ale na opravy silnic jde pořád mnohem více peněz než na chodníky, ne?
Samozřejmě, že jedna rekonstrukce Barrandovského mostu vyjde mnohem dráž než vytvoření jednoho přechodu pro chodce. A taky nečekáme, že se v novinách objeví velké množství zpráv, když někde rozšíříme chodník. Byť třeba „chodníček smrti“ mezi Muzeem a Hlavním nádražím byl tedy opravdu děsivou cestičkou, která po rozšíření doslova volala a myslím, že výsledek se povedl, podobně jako v ulici Na Slupi na Albertově, kde byl chodník v neužším místě široký 35 cm, což byl možná evropský unikát. Tahle malá velká zlepšení dělají pro pohodlný pohyb po městě hrozně moc.

A ta celková částka?
Když dáme dohromady všechny akce, které děláme pro pěší a cyklisty, tak ta celková cifra není rozhodně malá. Jen loni to bylo 370 milionů korun. A investovat budeme i nadále, jen na samotné chodníky je to letos 22 milionů korun.

Pro rychlou přepravu na větší vzdálenost senioři nejčastěji používají MHD. Často si ale stěžují, že na rozdíl od zahraničí máme málo bezbariérových přístupů. Kdy se to změní?
To je pro mě velké téma a snažíme se s tím hodně pohnout. Pracujeme na tom, aby bezbariérové byly všechny stanice metra. Ty nové na budoucí lince D jsou již samozřejmě jako bezbariérové projektovány. U těch starších stanic se především snažíme dostavět výtahy. Ty jsou sice určeny hlavně pro vozíčkáře nebo rodiče s kočárky, ale měly by sloužit právě seniorům se sníženou pohyblivostí. V současné době je bezbariérových 46 ze 61 stanic pražského metra. Naposledy byla dokončena stavba výtahů na Karlově náměstí, což je jedna z vůbec nejhlubších stanic. Další na řadě je Jiřího z Poděbrad, kde jsou výtahy součástí celkové rekonstrukce stanice. Následovat budou Flora, Českomoravská a Křižíkova. Podobně se ale investuje do bezbariérových zastávek autobusů a tramvají, namátkou zmíním třeba Lihovar, Vinohradskou tržnici nebo Malostranskou. I tady se snažíme splatit dluh z minulosti, který město vytvořilo. Od loňska máme také na všech městských autobusových linkách 100 % nízkopodlažních autobusů pro snadný nástup a výstup.

Zmínil jste metro D, to je ale pořád hudba budoucnosti. Jak je to ale s rozvojem tramvajových linek?
Déčko začne sloužit veřejnosti v roce 2029, to doufám tak v nedohlednu není. Ale tramvajové linky pochopitelně stavíme rychleji a jsou pro nás velkou prioritou. Hodně se toho totiž v minulosti zanedbalo a snažíme se tento dluh Pražanům splatit. Loni jsme postavili smyčku Zahradní město, koleje mezi Pražského povstání a Pankrácem a začali jsme stavět trať i do budoucí městské čtvrti ve Slivenci. A to pro nás s Praha sobě byla zatím taková zahřívačka. Letos rozšíříme tramvajovou síť o pět kilometrů.

A co konkrétně se tedy postaví?
Aktuálně vzniká zmíněná trať z Barrandova do Slivence, a to ve dvou etapách. Teď už tramvaj nově  jezdí do Holyně a pohodlně ji mohou využívat lidé z bytových domů Kaskády a Výhledy Barrandov. A spolu s nimi i pět set obyvatel Holyně na druhé zastávce. Následně se trať prodlouží až do Slivence k novému sídlišti pro 8 tisíc lidí. Stavět se začalo také čtvrt kilometru tramvajové smyčky v Hostivaři, a vzniká už i trať z Modřan až do Libuše v délce 1,7 kilometru. Nejdelší z nyní plánových tratí z Divoké Šárky do Dědiny, dlouhá 2,3 kilometru s pěti zastávkami v každém směru, se pak začne stavět ještě do letních prázdnin.

Před měsícem jste zahájili stavbu lávky pro pěší a cyklisty z Karlína do Holešovic. Kdy bude dokončená? A vzniknou i další spojení přes řeku?
Štvanická lávka začne sloužit příští rok na jaře. Karlínští se díky ní dostanou za pár minut před brány Holešovické tržnice. Urychlí taky cestu lidem z Žižkova. Svou polohou totiž navazuje na Vítkovský tunel. Skvělé je, že získáme i nový bezbariérový přístup na ostrov Štvanice, který čeká celková proměna. Rekonstrukce se dočká i Bubenské nábřeží. Dnes tam skoro nejde projet s kočárkem. Stane se z něj pěší promenáda s pohodlným nástupem do tramvají.
Do tří let pak vznikne zbrusu nový Dvorecký most mezi Smíchovem a Podolím. Ten bude určen nejen pěším a cyklistům, ale bude sloužit i pro městskou hromadnou dopravu a zkrátí výrazně spojení mezi velkými čtvrtěmi na obou stranách řeky. Do třetice zmíním zásadní rekonstrukci Libeňského mostu a to proto, že se jedná o stavbu, kterou se nám podařilo zachránit před zbořením. Byl jsem u jeho záchrany od počátku a byl i důvodem, proč jsem vstoupil do politiky, proto mám obrovskou radost, že tato kubistická stavba nezmizí z mapy Prahy. V rámci rekonstrukce vznikne i bezbariérová rampa na Rohanský ostrov. Hotovo bude v roce 2025.