Nevím, jestli to ještě funguje teď, ale dříve si lidé, kteří neměli s kým jet na dovolenou, dávali inzeráty a hledali společníka, nebo společnici, aby nemuseli jet sami. Bydlela jsem v Praze, kde horké léto není nic moc, a tak jsem zatoužila jet k moři.
V té době mé kamarádky z různých důvodů jet nemohly, přítele jsem zrovna opustila, a tak jsem na inzerát odpověděla. Nechtěla jsem jet s cizí ženou, nevím proč, a tak jsem se rozhodla jet s cizím mužem. Měla jsem asi takový dojem, že to bude taková mužská jistota v cizím světě.
Párkrát jsem se s ním sešla, dokonce i kamarádka se na něj přijela podívat a schválila mi ho. Docela se jí líbil. Mně ne, nebyl to vůbec můj typ, ale bylo mi to jedno. Já s ním přece jedu jenom na dovolenou. Začala jsem mu pro sebe říkat Lochneska. Byl totiž takový vysoký, hubený a na dlouhém krku mu seděla taková malá hlavička. Já vlastně dodnes nevím, jak se jmenoval, protože to nebylo důležité.
Tak jsme spolu odletěli do Řecka. Ubytovali nás v malém penzionku v pokojíčku s manželskou postelí. No, to je rána, já budu spát s Lochneskou v posteli. No, nedalo se nic dělat, a tak jsem si řekla, že to vydržím. Jenže Lochneska měl představu jinou a chtěl se mnou sdílet postel těsněji. Začal si myslet, že mu to dovolím. No nedovolila jsem, protože byl pro mně strašně nepřitažlivý, až odporný. Lochneska se tedy urazil a začal mi to dávat znát.
Jelikož jsme měli ubytování jenom se snídaní, tak jsme si museli oběd nějak připravit sami ze zásob, co jsme si přivezli. Lochneska ukusoval z velké šišky salámu, co si přivezl a nenabídl mi ani kolečko. Já jsem si uvařila svoji polévku z pytlíku a ukusovala pečivo, co jsem si schovala od snídaně. No, naše vztahy velmi ochladly.
Ale moře tam bylo bylo krásné a hned za penzionkem a kvúli tomu moři jsem tam vlastně přijela. Seznámili jsme se s manželi našeho věku a začali s nimi trávit čas. Nepřiznali jsme jim, jak je to s naším studeným vztahem. Lochneska si koupil nafukovcí lehátko, měl s sebou víc peněz, a ani na chvilku mi ho nepůjčil. Manželům bylo asi divné, že mne nechává ležet na písku a sám se rozvaluje na lehátku, ale nekomentovali to.
Nejkrásnější byly večery, když jsme chodili na večeři. Řekové jsou příjemní, úslužní a jídlo mají fantastické. Nádherné bylo, když jsme si půjčili společně auto a začali jezdit po okolí. Řecký venkov je velmi malebný. Byl to nezapomenutelný zážitek. Před chaloupkami seděli stařečkové a hezky se na nás usmívali. Zjistila jsem, že v Řecku je takový poklid, že si to člověk z Prahy ani nedovedl představit. Někde na nějaké malé pláži jsme zastavili a šli se vykoupat. Lochneska si myslel, že se jenom poveze a nebude se podílet na placení benzínu. Bylo nutné mu to připomenout. Možná si myslel, že to budu platit já.
Zjistila jsem, že je ke všemu ještě hrozně lakomý. Byl mi stále protivnější, až nejprotivnější vůbec. Bohužel se postele nedaly odsunout. Nechtěl používat klimatizaci, aby nenastydl. Na noc okna zavíral a já jsem se budila nevyspalá, upocená a seštípaná komáry.
I když to moře bylo opravdu krásné, a já moře miluji, tak jsem se začala těšit, až se Lochnesky zbavím. Byla jsem ráda, když jsem seděla v letadle na cestě domů.
Sice na tu dovolenou ráda vzpomínám, ale vzpomínám si jenom na zážitky pěkné. No, naslepo už na dovolenou nepojedu nikdy.
Pošlete odkaz na tento článek
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %