Přesto mám na mysli odhalování fyzické, nikoliv duševní. Odhalování různých částí těla či těla celého, k němuž se uchylují tzv. celebrity. Převážně ženy, ovšem i nějaký muž se občas najde. Nemusí to být ani na stránkách bulvárních webů, které tak nejspíš lákají své čtenáře a čtenářky. Takový článek se někdy objeví i na webech seriózních.

Každou chvíli se dočítáme, že ta či ona krasavice se někde svlékla, odhalila rameno, nohu či ještě zajímavější část svého dokonalého těla. Mnohdy vylepšeného plastickými chirurgy. Krasavice jsou různého věku a někdy ani krasavice nejsou. Mají potřebu na sebe upozornit. A pokud to nedokážou mozkem, použijí tělo. Abych nebyla nespravedlivá – vím, že se odhalují i krasavice vzdělané. Příznačné pro tyto celebrity bývá, že se chlubí ohromujícím počtem značkových bot, kabelek a luxusního oblečení, případně i bydlením. Na jejichž pořizování si přivydělávají i svými fotografiemi. Zajímalo by mě, zda zde platí nepřímá úměra – čím méně látky, tím více peněz.   

Nechápu, že fotografie více či méně lepých děv ještě mohou někoho zajímat. Podle mne jsou už inflační. Pánové se nejspíš rádi pokochají. Ale přece nemůžou vidět už nic nového. V nadpisech článků s fotografiemi obnažených celebrit je občas uvedeno „Spadne vám brada!“. No, mně při takových příležitostech ještě nespadla. Pohled na cizí odhalené muže i ženy mě nechává zcela klidnou.

Vždy jsem byla děvče stydlivé. Nenosila jsem hluboké výstřihy. Pokud mi pod letní sukní prosvítaly nohy až nahoru, vzala jsem si spodničku. Nikdy jsem nebyla na nuda pláži. Dosud zastávám názor, že odhalování patří do soukromí. Tam, kde jsou u něho jen dva.

Když k nám po 90. roce pronikly pornofilmy, z poznávacích důvodů jsem se asi na dva podívala. Rozesmála mě jejich „spontánnost a přirozenost“.

Nedávno jsem kdesi viděla záběry z pařížské módní přehlídky – modelky se na molu procházely nahé. Diváci obou pohlaví zaujatě přihlíželi. Na to už nevím, co říct. „Svatá prostoto“? Nebo „Sodoma – komora“? Možná „Každému, co jeho jest“. Nebo „Proti gustu ...“.

Poznámka: Tento text jsem napsala ještě před vypuknutím války na Ukrajině. Poté jsem nepovažovala za vhodné ho zveřejnit. Avšak vzhledem k tomu, že média píší stále ve stejném duchu, změnila jsem názor.