Glosa na kavárenské předzahrádky

Cestování

Glosa na kavárenské předzahrádky

Datum: 17. 5. 2022

Diskuze: 21

Úvodní foto Jan Zelenka, foto v textu Pixabay.com

S netrpělivým očekáváním vyhlížím každým rokem tu kýženou chvíli, kdy počasí milostivě dovolí četným kavárnám, skrytým v podloubí litoměřického náměstí, zprovoznit své opuštěné předzahrádky, osadit stoly ubrusy, jídelními a nápojovými lístky, květinami ve vázách a uvítat početné návštěvnictvo, využívající do této doby pouze vnitřní prostory.

Když jsem se ženou před lety procházel, a autem i projížděl, poklidnou a idylickou krajinou Středomoří od Španělska až po Levantu, cítil jsem pokaždé něco zvláštního a příjemného. Byl to až pocit ztraceného a znovunalezeného domova.

Na jedné straně moře, se svým, až uspávajícím kouzlem a věčným neklidem a na druhé straně živá přímořská letoviska, za nimi se tyčící štíty pobřežních hor s charakteristickou mediteránní macchií, no a pochopitelně množství kaváren, kafeterií, taveren, konob, barů, kavan, kafanic a já ani už nevím, jak se všechna ta příjemná zařízení jmenují. Posezení v předzahrádce takové kavárny, a k tomu s výhledem na moře, a hlavně s někým blízkým, to je úžasný zážitek a výrazné obohacení dovolenkového pobytu.

Sedím, pozoruji lidi kolem sebe, poslouchám změť nejrůznějších jazyků a moje žena to obvykle vnímá stejně, protože se usmívá a drží mě za ruku. Je to vždy dobrý příslib na večer.

Taková předzahrádka je pro mne vždy výrazný, kvalitativní posun v prožívání kavárenské pohody a hlavně výzva, abych se posadil konečně venku, dal si sklenku červeného a pozoroval život, ubíhající kolem. Ať už je to v trochu až kýčovitých středomořských kulisách, nebo při pohledu na notoricky známé litoměřické náměstí. Důležité je, v obou případech, řádně se věnovat osobě, se kterou jsem přišel a se kterou chci strávit příjemný čas v příjemném prostředí. Neměnnost určitých životních návyků vyvolává obvykle příjemné emoce. A ty v nás pak ještě dlouho zůstávají.

Když jsem se před skoro šedesáti lety rozběhl do velkého světa, předzahrádky ještě nebyly. Alespoň já jsem je, při svém četném putování po plzeňských kavárnách, nezaregistroval. Získal jsem však určitý životní návyk. Označení kavárenský povaleč, které mi v nadsázce přisoudili mí tehdejší přátelé, mi kupodivu vydržel až do dnešních dnů. Nezlobím se proto. Naopak. Jsem na to hrdý.

Korfu, na vrcholu Pantokrátoru

| glosa

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

21 komentářů

Martina Růžičková 18.5.2022 21:37

Příjemné kavárničky mám taky ráda. :-)

Hana Polednová 18.5.2022 20:34

Také mám moc ráda předzahrádky, ale přiznám se, že je vyhledávám hlavně kvůli orosenému pivku, které zkrátka k létu patří. Ty asi nejsi pivař a máš raději vínko. Přeji Ti hodně krásných posezení při kávě.

Blanka Lazarová 18.5.2022 13:46

Ráda používám označení ŠVIHÁK LÁZEŃSKÝ nebo KAVÁRENSKÝ POVALEČ ale jen v tom nejlepším slova smyslu. A tady se to vlastně hodí. Posezení u kávičky a něčeho dobrého - kdo by odolal ? Jdu si uvařit aspoň kávičku neb mě dnešní povinnosti povalovat se v kavárně nedovolí. :-) :-) :-)

Dana Puchalská 18.5.2022 10:20

Posezení v kavárenské předzahrádce je paráda. Ať už v cizině nebo u nás.

Jan Zelenka 17.5.2022 22:47

Milé dámy, moc vám všem děkuji za příjemné komentáře.

Soňa Prachfeldová 17.5.2022 22:19

Mluvíš mi z duše Honzo, také mám ráda posezení venku, ať už při kávě, či sklínce dobrého moku.

Anna Potůčková 17.5.2022 19:09

Mám ráda předzahrádky. Posedět si pod širým nebem, dát si kávu a k tomu třeba i nějaký ten zákusek je opravdový relax.

Jana Jurečková 17.5.2022 18:29

Váš článek je pohlazením na duši. Vím, o čem mluvíte. Posedět si někde v klidu u vína nebo u kafíčka je relax. Navíc máte výhled do krajiny a ten je jenom Váš. My bohužel auto nemáme, ale výlet si uděláme na elektrokole. Zastavíme se na předzahrádce nebo na nějaké akci. Pak jezdíme do Olomouce a tam je venkovní posezení na každém rohu, to prostě miluji.

Hana Řezáčová 17.5.2022 17:54

V roce 1980 zorganizoval manželův zaměstnavatel zájezd Rakousko - Švýcarsko - Itálie. Památky, přírodní krásy - vše jsme všichni obdivovali, ale dodnes si vzpomínám, jak mne tehdy uchvátily kavárničky v ulicích a na náměstích, u nás něco nevídaného. Že bylo v obchodě dvacet druhů jogurtů, u nás doma dva? To mne nebralo ani trochu, ale venkovní kavárny (a i restaurace), to jsem jim záviděla. Takže - posezení venku u kafíčka a zákusku, to miluju a po zimě letní kavárny netrpělivě vyhlížím :-)

Jana Šenbergerová 17.5.2022 15:39

I když jsem zvyklá povalovat se úplně jinde, dovedu si to představit i v předzahrádkách, kde bych dnes už rozhodně sledovala hlavně cvrkot kolem.

Glosa na kavárenské předzahrádky

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

O portále i60

Všeobecné podmínky

Ochrana osobních údajů

Partneři

Vážíme si vašeho soukromí

Nezbytné/funkční

Analytické

Marketingové