Není to dlouho, kdy si naše dcera konečně pořídila to, co opravdu miluje. Ne není to dvounožec, toho už má, ale čtyřnožec a nejen tak nějaký. Tereza totiž od dětství miluje koně a od dětství na nich jezdí. Bohužel, odchází nejen lidé, ale i naše zvířecí lásky a ten její odešel v prosinci před dvěma lety. Letos konečně dostala odvahu a koupila si novou lásku, jmenuje se Loutano, je to vysloužilý závodník a je krásný a velký. Říkali jsme si, že bychom se na něj taky chtěli podívat a dnem D se stala neděle 15.5.22.
Bylo domluveno, že s sebou vezmeme vnučku Aničku, která je také milovnicí koní a má už s nimi pár zkušeností. No a aby nás nebylo málo, přidali se i syn se snachou a nesměl chybět ani náš pejsek. Nestává se moc často, že jsme pohromadě celá rodina, jsou to chvíle dost vzácné. Sraz jsme měli v Dolánkách, kde dcera s přítelem bydlí. Tam jsme měli ještě dost času, návštěva Slatiny, kde je Loutano ustájený, byla domluvena až na 16.30. Udělali jsme si proto malý výlet k Ohři. Cesta vede lesem, ale připomínalo to spíš prales. Všechno kolem bylo sytě zelené, sem tam se objevily rozkvetlé luční kytičky a vysokými stromy prosvítaly sluneční paprsky. Musím přiznat, že tyhle procházky mám moc ráda.
Nastal čas odjezdu směr obec Slatina, která není od Dolánek nijak daleko, nachází se v litoměřickém okrese při východním úpatí hradu Hazmburk. Po příjezdu jsme zaparkovali ve dvoře, Loutano už na nás čekal ve výběhu. Terka si ho odvedla do stáje a já jsem se jala běhat s foťákem kolem. Venku bylo jen pár koní a jeden poník. Ten se nechal i pohladit. Vrátila jsem se do stáje a proti mně vyběhl mazlivý černý kocour, vylétlo pár vlaštovek, které nebyly zvyklé na tolik lidí pohromadě. Koník stál poslušně zaparkovaný v boxu, vychutnával si kartáčování a hejno lidí mu evidentně nevadilo. Přešli jsme do jízdárny, vnučka byla natěšená na jízdu, což se jí splnilo. S námi tam byly ještě dceřiny kamarádky, které tam také mají ustájeného koně se jménem Nugát. Čas ubíhal jako voda, po hodině jsme se s dcerou, koníkem a ostatními přítomnými rozloučili a hurá k domovu.
Bylo to opravdu krásně strávené odpoledne. Vadou na kráse bohužel bylo, že můj foťák, nebo já, neumím zacházet se světlem, které bylo ve stáji i v jízdárně, takže prosím o shovívavost u některých fotek. Vzhledem ke koním nebylo možné použít blesk. Přeji všem léto plné radostí a slunce.
Pošlete odkaz na tento článek
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící…
Léto. Toužebně očekávané, poetické, ale nevypočitatelné. Nemá…
Nemám ráda podzim a zimu přímo nesnáším, ale protože nechci být…
Přilétl a obcházel kolem, občas zazpíval. Tak jsem mu zahvízdal v…
Čím jsem starší, tím víc se těším. Nejvíc asi na jaro. To je…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %