Zákonů je opravdu hodně a pokud člověk není právník, tak to ani neví. Je spousta zákonů, které stále vznikají a říkají nám "Tohle nesmíš, překračuješ zákon, budeš potrestán." Prý jsou tu zákony proto, abychom žili, jak se má. Někteří, větinou námi zvolení lidé, vytvoří zákony o tom, jak máme žít, i když se nám to někdy nechce líbit. Vězení jsou plná lidí, kteří se zákonem neřídili. Možná ho ani neznali a nebo znát nechtěli. Ano, kam bychom přišli, kdyby si každý dělal, co chtěl. No prostě to nejde.

Jenom jeden zákon se vymyká a dělá si co chce on. Říká se mu zákon schválnosti. Zákon schválnosti vám bere věci a hází je po zemi, zákon chválnosti zařídí, že se vám dveře zavřou před nosem a ještě vás do toho nosu praští. Zákon schválnosti je, když zakopnete o kýbl s vodou, který jste si tam připravili v domnění, že budete mýt podlahu. Zákon schválnosti si dělá opravdu co chce a vůbec nejde zastavit. Zákon schválnosti zařídí, že vám ujede vlak, nebo jiný dopravní prostředek. Je to jediný zákon, kterým se můžete řídit jenom vy, protože je váš. Každého z vás.

Já si ho vytvářím dost často. Jdu, nesu si kafe, zakopnu a kafe je na koberci. Chci si něco zašít, ztratím jehlu a už ji nikdy nenajdu.

Tuhle jsem chtěla z různých důvodů vypadat co nejlépe, a tak jsem si na obličeji udělala pleťovou masku. Nikam jsem jít nemohla, protože se mi na obličeji udělala ošklivá vyrážka. Proč by se zákon schválnosti nevydováděl? Chceš babo vypadat lépe, tak tu máš.

Koukala jsem na oblíbený seriál a když to bylo v nejlepším, tak zákon schválnosti zařídil, aby vypnuli proud. Také mi schoval sirky, abych si nemohla zapálit svíčku. Když proud zase zapnuli, tak už byly v televizi zprávy, které vidět opravdu nemusím.

Chtěla jsem konečně po delší době vyžehlit, ale žehlička se rozhodla na radu zákona schválnosti, že už se jí žehlit nechce a odešla na odpočinek. No co, budu tedy prádlo vršit tak dlouho, dokud si neušetřím na žehličku novou.

V pračce se mi opět ztratila ponožka. Možná to znáte všichni. Není mi ale jasné, kam si je zákon schválnosti schovává.

Zákon schválnosti už se těší, až budu vstávat a zařídí, abych zakopla o práh a ukopla si palec. Snažím se mu uhýbat, ale on se nedá. Odejdu z bytu a zapomenu si klíče. Zámečník nemá čas a zákon schválnosti se zase chechtá.

Zkusím na něj něco políčit, ale bojím se, že on si dříve políčí na mne.

Nedá se nic dělat, asi se s ním budu muset naučit žít.