Nebudu psát tentokrát nic moc veselého a je pravda, že těch veselých článků tady ubývá. Můžeme sice číst, kde kdo byl a co prožil, ale je to jenom vzpomínání. Vzpomínáme na to hezčí, co nás v životě potkalo, litujeme, že už se to nevrátí a v podstatě to ale vyzní depresivně. No co, tak se přidám a dám se také do vzpomínání. Budu psát trochu o lásce, ale vlastně se smutkem.
Měla jsem v životě jednu velkou lásku, několik menších, několik lásiček a několik dobrých přátelství s muži. Nesmím také zapomenout na svého muže. Přiznám se, že to žádná velká láska nebyla, ale jsem mu vděčná, že s ním mám úžasné děti.
Tu největší lásku jsem potkala později. Byla to láska, jak se říká, na první pohled, oboustranné velké zajiskření. Nebyla to ale láska jednoduchá. Byly tady velké překážky, které se špatně daly obejít. Několikrát jsme se rozešli a v té době přicházely ty lásky ostatní, které ale tu velkou lásku zastínit nedokázaly.
Najednou jsme se s tou velkou láskou zase potkali a tentokrát jsem spolu žili hodně let. Já ho milovala moc a on mě snad také. Je ale zajímavé, že jsem prokoukla a zjistila, že se s ním nedá žít. Byl nezodpovědný a na mně úplně závislý. Nebylo však tehdy nic, co bych pro něho neudělala. Nastala však doba, kdy mě to přestalo bavit a vlastně mě to hrozně unavovalo a já jsem ho poslala pryč. Moc se mu to nelíbilo, ale přesto jsme zůstali přátelé. Když je něco velkého, tak to vlastně nikdy úplně nezmizí.
Od té doby už ho ale nikdo nedokázal nahradit a já už jsem přestala hledat.
To však není úplně to, co jsem chtěla říci. Já jsem totiž poslední dobou zjistila, že ty mé bývalé lásky začaly odcházet. Začalo to smrtí mého bývalého muže a pak už jsem se dozvídala to samé o těch mých láskách dalších.
Když však odchází ta moje láska největší, tak vím, že už život začíná končit. Ženy přežívají prý déle než muži a já jsem toho důkazem. Chci prostě ještě žít, jak napsal pan Zelenka, ale svět se mi velmi zžuje.
Dnes jsem byla navštívit jednu starou paní v domově důchodců a docela se mi ten její pokojík moc líbil. Potkala jsem tam však hodně už opravdu starých, špatně chodících lidí a viděla jsem, že už jim smrt opravdu stojí za zády. Vím, že do íčka poslední dobou píše hodně lidí kolem šedesáti let a těch se to vlastně netýká. Promiňte, že píši za sebe.
Nechci však to svoje povídání ukončit nějak úplně smutně. Přišla jsem domů a otevřela náhodně skříň. Zjistila jsem, že v ním mám jenom deset letních šatů. Rozhodla jsem se, že dokud ještě chodím a můžu tyto šaty nosit, tak je unosím.
Smrt musí ještě počkat!
Pošlete odkaz na tento článek
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
Někdy se zdá, že jsme na světě jen chvíli a někdy zase, že čas se…
Pánové, obdivujete rádi ladné a okulibé ženské tvary? Dámy, nosíte…
Kdysi dávno byla mladičká a něžná a on byl plný síly. Voněl jí a…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %